Detail hesla - Katarakta

Katarakta



Slovníková definice
Ztráta průhlednosti oční čočky.

Plná definice

Symptomatologie

Pro kataraktu je typický je pomalý pokles zrakové ostrosti progredující měsíce a roky. S kataraktou není spojena bolest a zčervenání oka. Pokročilá katarakta je vidět prostým okem. Většina osob starších 70 let má alespoň na jednom oku určitý stupeň katarakty. V nejrozvinutějších zemích je pro kataraktu operován v průběhu života každý třetí člověk.

Senilní katarakta

Jako senilní kataraktu označujeme šedý zákal, který se objevuje po 50. roce věku a u něhož neznáme jinou příčinu.

Zkalení čočky postihuje jednotlivé struktury čočky odlišnou intenzitou, která se v čase může vyvíjet. U nukleární katarakty, kdy je zkalené jádro, pacient vidí hůře při intenzivní osvětlení. Častý je myopický posun brýlové korekce. Pacienti s kortikální kataraktou udávají oslnění a monokulární diplopii. U zadní subkapsulární katarakty vznikají nejprve obtíže při čtení. U brunescentní katarakty je čočka homogenně tmavě hnědě zbarvená. I při hustém zkalení zde často bývá zachován relativně dobrý vizus . Intumescentní katarakta je typická hustým zkalením s perleťovým leskem, které redukuje zrakovou ostrost na světelnou projekci. Katarakta matura je homogenně bíle zkalená. U hypermaturní katarakty nacházíme tmavé až černé jádro, čočkové pouzdro je někdy nařasené ( redukovaná katarakta) , v kortexu vypadávají vápenné soli.

Katarakty bez zjevného etiologického pozadí vzniklé před 50. rokem věku označujeme jako presenilní .

Léčba

Farmakoterapie senilní katarakty neexistuje. Jedinou léčbou je operace.

Traumatická katarakta

Traumatická katarakta vzniká při penetrujícím očním poranění, po kontuzi oka, vlivem ionizujícího záření (ozařování tumorů) či při zasažení elektrickým výbojem. Může zůstat stacionární, většinou však progreduje do úplného zkalení.

Komplikovaná katarakta

Komplikovaná katarakta je komplikací celkové či oční choroby nebo je nežádoucím projevem jejich léčby. Z očních chorob komplikovanou kataraktu vídáme u uveitid, vysoké myopie, pigmentové degenerace sítnice , po nitroočních operacích a u řady dalších stavů.

Metabolické choroby jako diabetes, galaktosémie a hypokalcémie vedou často ke vzniku katarakty.

Dvacet procent pacientů s atopickou dermatitidou má subkapsulární kataraktu.

Farmakologicky navozené katarakty se objevují po dlouhodobé celkové i místní léčbě steroidy , po dlouhodobé aplikaci některých miotik u glaukomatiků a po léčbě chlorpromazinem, amidarinem a zlatem. Steroidní katarakta může vzniknout již po několikaměsíční terapii dexamethasonovými kapkami. Velkým rizikem je aplikace steroidů pod dobu 6 a více měsíců.

Vrozené katarakty

Jako vrozené katarakty ( cataracta congenita ) označujeme katarakty přítomné v době narození. Katarakty, které se vyvinou v průběhu prvního roku života, označujeme jako infantilní. Incidence vrozené katarakty je 1 : 2000. Přibližně ve třetině případů se etiologicky jedná o komplikovanou kataraktu, druhá třetina je hereditární, u třetiny příčinu neznáme.

Konkrétní příčinou mohou být zevní vlivy v průběhu těhotenství (ozáření, terapie kortikosteroidy či sulfonamidy, předčasný porod), kožní choroby ( atopie ), poruchy metabolizmu ( diabetes , galaktosémie – 75 % dětí má kataraktu, hypoglykémie, hypoparathyroidismus), oční anomálie (aniridie, kolobomy, mikrosférofakie ), chromosomální aberace ( trisomie 13–15, 16–18, 21 ), trauma intrauterinní infekce ( HSV, toxoplazmóza, rubeola, VZV ), systémové syndromy ( Alportův syndrom, Fabryho choroba , Refsumův syndrom aj.) či nespecifické hereditární vlivy.

Operační léčba dětské katarakty musí být plánována s ohledem na riziko vzniku amblyopie. U oboustranné katarakty přistupujeme k operaci lepšího oka mezi druhým a třetím měsícem věku. Neoperovaná bilaterální katarakta vede již ve 3 letech k těžké amblyopii s nystagmem. Centrální opacita čočky o průměru menším než 3 mm nebývá zrakově významná a není jednoznačnou indikací k operaci. U jednostranné vizus snižující kongenitální katarakty hrozí rychlý nástup těžké amblyopie aktivní supresí postiženého oka. Operace musí být provedena co nejdříve. Standardem dnes je implantace nitrooční čočky. Pokud není implantována nitrooční čočka, je nutno korigovat afakii. Afakické brýle pro roční dítě mají 25 a více dioptrií. Zásadní význam má dlouhodobá léčba a prevence amblyopie ve spolupráci s poučenými rodiči.

Chirurgie katarakty u dospělých

Metodou volby chirurgie katarakty je fakoemulzifikace s implantací nitrooční čočky.

V 60. a 70. letech se prováděla tzv . intrakapsulární extrakce (IKE), při které byla odstraněna celá čočka bez náhrady. Po operaci pacienti nosili brýle o síle +10 až +12 dioptrií. V 80. letech nastoupila extrakapsulární extrakce (ECCE), která umožnila implantaci tzv. nitrooční čočky. Operace se prováděla širokým řezem, který zvyšoval riziko a prodlužoval zrakovou rehabilitaci. V 90. letech operativu ovládla fakoemulzifikace s implantací nitrooční čočky.

Operace je indikována tehdy, pokud je katarakta pro pacienta zdrojem významných každodenních obtíží. V žádném případě dnes není důvod operaci odkládat do doby, než katarakta „uzraje“. U 97 % operovaných lze očekávat zlepšení zrakové ostrosti. Operaci katarakty podstupuje ročně cca 0,7 % populace. Jedná se o nejčastější chirurgický zákrok u pacientů nad 65 let věku.

Při fakoemulzifikaci je do oka malým řezem (2,1 až 3,0 mm) zaveden hrot ultrazvukové sondy, kterým je drcen a odsáván obsah zkalené čočky. Vlastní pouzdro čočky musí zůstat zachováno, pouze v jeho přední části je vytvořen kruhový otvor (ccc – continual circular capsulorhexis ). Do pouzdra je umístěna arteficiální nitrooční čočka (IOČ). Rohovkový řez se nešije, případně se uzavírá jedním stehem. Operace se stále častěji provádějí ambulantně jen v instilační anestezii (tzv. „v kapkách“). Pokud peroperačně vysazujeme antikoagulancia, je nutné tak učinit s dostatečným předstihem (aspirin 10 dní a warfarin 3 dny před operací). Stále více operatérů však antikoagulancia peroperačně nevysazuje.

Arteficiální nitrooční čočka nahrazuje lomivou sílu extrahované čočky. Čočka je vyrobena z PMMA nebo z flexibilních akrylátových či silikonových materiálů. Tvrdé čočky jsou do oka implantovány řezem 5,5 mm. Měkké čočky lze implantovat ve složeném stavu speciálními aplikátory incizí 3 mm a menší.

Optická mohutnost nitrooční čočky se určí biometrickým výpočtem po změření délky oka ultrazvukem nebo koherenční interferometrií. Úpravou optické mohutnosti je možno korigovat předoperační krátkozrakost či dalekozrakost. Stále častěji se používají multifokální nitrooční čočky schopné navodit simultánní vidění do dálky i do blízka. Ve vývoji jsou čočky reagující na akomodační stimuly.

V pooperačním období podáváme první týden antibiotické kapky a 2–4 týdny kortikosteroidy. Kancelářská práce je možná již za 5–14 dní, u fyzicky namáhavých zaměstnání trvá neschopnost 3–5 týdnů. Pokud je to nutné, předepisujeme brýle přibližně za 4 až 6 týdnů po operaci.

Peroperační a pooperační komplikace : přibližně u 1 : 1000 zákroků hrozí ztráta oka vlivem devastující pooperační endoftalmitidy či peroperační expulzivní hemoragie, u 1 : 200 lze očekávat jinou (nedevastující) komplikaci vyžadující farmakologickou či chirurgickou intervenci. U 5–30 % pacientů dochází v průběhu následujících let k zakalení čočkového pouzdra. Tato tzv. sekundární katarakta vyžaduje provedení kapsulotomie Nd:YAG laserem . Jedná se o krátký, bezbolestný, ambulantně prováděný výkon. Dříve tradovaný vliv Nd:YAG kapsulotomie na vznik pseudofakické amoce je dnes novými statistikami zpochybňován (riziko stoupá pouze u myopů).

U dříve operovaných afakických pacientů, kteří nemají vlastní ani arteficiální čočku a kteří nesnášejí afakickou korekci či kontaktní čočky, je možné dodatečně implantovat speciální nitrooční čočku ( sekundární implantace ).


Autor: Redakce


Literatura:
Hycl J.: Oftalmologie, Triton, 2006

Design and code by webmaster