Detail hesla - Anémie srpkovitá

Anémie srpkovitá



Slovníková definice
Hemoglobinopatie vznikají v důsledku záměny aminokyseliny v některém funkčně důležitém místě alfa- či beta-globinového řetězce. Typickým příkladem je srpkovitá anémie.

Příbuzná hesla: Hemoglobin S

Plná definice
Etiopatogeneze  

Jde o nejčastěji se vyskytující hemoglobinopatii. Patologický hemoglobin S (HbS) vzniká substitucí kyseliny glutamové valinem v 6. pozici beta-řetězce globinu. Záměna polární aminokyseliny za nepolární vede ke snížené rozpustnosti hemoglobinu s tendencí k jeho polymerizaci v redukovaném stavu, v oxidovaném stavu brání polymerizaci vazba kyslíku. Gelifikace obsahu erytrocytu vede k deformaci jeho tvaru do podoby srpku (viz Obr. 1). Druhotně dochází k porušení propustnosti membrány a k iniciaci peroxidativního štěpení lipidu železem uvolněním z autooxidovaného hemoglobinu. Onemocnění je autozomálně dominantně dědičné a postihuje zejména černošskou populaci Afriky (kde heterozygoti tvoří dle oblastí 20–40 % obyvatelstva) a Ameriky (s frekvencí heterozygotů cca 8 %).

Obr. 1 – Srpkovité erytrocyty v periferní krvi nemocné s homozygotní formou choroby



Klinický nález

U homozygotních forem s přítomnosti > 50 % HbS vzniká hemolytická anémie, jež bývá komplikována hemolytickými krizemi vyprovokovanými stavy se zvýšenými nároky na dodávku kyslíku (infekce, prochlazení). Vzácněji bývají přítomny aplastické krize se zástavou erytropoézy. Během hemolytické krize dochází k prohloubení anémie, ikteru a vzestupu počtu retikulocytů. Hemolýza je částečně extravaskulární, což může vést ke zvětšení sleziny, častěji však dochází k intravaskulární hemolýze v oblastech se sníženou tenzí kyslíku, což spolu s poškozením endotelu peroxidativním štěpením lipidů vede k uzávěru drobných cév – tzv. vasookluzivní krize. Důsledkem je bolestivá infarzace dlouhých kostí, kožní ulcerace, infarkty sleziny či plic, během krizí může být přítomna hemoglobinurie. U heterozygotů bývá přítomno 25–50 % HbS, nemocní mívají jen mírnou hemolytickou anémii s retikulocytózou., hemolytické krize jsou vzácné.

Diagnóza a diferenciální diagnostika

U homozygotů bývá přítomna těžší anémie s hodnotami Hb mezi 60– 70 g/l se zvýšeným počtem retikulocytů a srpkovitých erytrocytů, pro diagnózu je důležitý nález HbS v elektroforéze hemoglobinu, odlišení od jiných hemoglobinopatií je možné molekulárně genetickým vyšetřením.

Léčba

Konzervativní léčba spočívá v prevenci vzniku stavů se zvýšeným nárokem na dodávku O2 (infekce, prochlazení, dehydratace). Při hemolytické krizi je nutná komplexní léčba spočívající ve výměnné erytrocytoferéze s podáváním transfuzí, hydratací, forsírováním diurézy, antikoagulační léčbou, podáváním analgetik. Stupeň anémie může být korigován podáváním látek stimulujících tvorbu HbF. V poslední době jsou homozygoti indikováni s velmi dobrým efektem k transplantaci krvetvorných buněk.
Bylo popsáno více než 400 dalších mutací, které mohou vést k obrazu nejrůznějších hemoglobinopatií projevujících se jako nestabilní hemoglobiny, methemoglobiny se stabilizací Fe v trojmocné formě či hemoglobiny s porušeným uvolňováním O2, jež vedou k polycytemii s cyanózou.

Převzato z

Češka R. et kol.
Interna. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz

Autor: prof. MUDr. Richard Češka, CSc. a kolektiv autorů




Přiložené soubory
Design and code by webmaster