Detail hesla - Doplňky stravy ovlivňující zažívací systém

Doplňky stravy ovlivňující zažívací systém



Slovníková definice
viz Doplňky stravy

Plná definice
Funkční poruchy zažívacího systému jsou v běžné populaci poměrně velmi časté, a proto pacient samotný hledá pomoc, kterou obvykle spatřuje v potravinových doplňcích. Řeč je především o probioticích, prebioticích a synbioticích. Vedle těchto skupin je však možné se na našem parafarmaceutickém trhu setkat s přípravky proti zácpě založené na obsahu vlákniny (obvykle sušené švestky, fíky apod.) či např. s přípravky primárně zabraňující nadýmání.

1 Prebiotika

Prebiotiky obvykle rozumíme nestravitelné součásti potravy, které mají příznivý účinek na flóru gastrointestinálního traktu svým selektivním stimulujícím účinkem na růst a metabolickou aktivitu jednoho či omezeného počtu bakteriálních kmenů, čímž se zlepšuje trávení a v dlouhodobém pohledu i zdraví hostitele, v tomto případě tedy pacienta. Patří mezi ně především látky ze skupiny oligosacharidů, které stimulují převážně bifidobakterie a flóru produkující kyselinu mléčnou (např. fruktooligosacharidy (FOS), inulin, trans-galactooligosacharidy, xylo-oligosacharidy, manno-oligosacharidy, laktulóza aj.).

Vlastnosti prebiotik

•    antiobstipační účinek - tvorba střevních plynů společně s vyšší přítomností vody (proniknuvší do střevního lumen po osmotickém gradientu, neb většina prebiotik je řazena mezi oligosacharidy) přispívá ke zvětšení objemu stolice a tím i k povzbuzení peristaltiky;
•    pokles střevního pH - omezení proteolýzy na úkor fermentace sacharidů;
•    obnovení rovnováhy napříč mikroflórou střeva - selektivní stimulace některých bakteriálních kmenů přímo (prebiotikum ovlivní růst bakterie) či nepřímo (prebiotikum ovlivní růst bakterie, jejíž metabolity jsou esenciální pro jiné bakterie);
•    možné ovlivnění hladiny plazmatického cholesterolu - předmět řady diskusí; nejednotný názor;
•    nižší riziko kolorektálního karcinomu - převažují spíše nepřímé důkazy; rovněž diskutována možná souvztažnost;
•    povzbuzení nespecifické imunity - nepřímý účinek zprostředkován jejich pozitivním vlivem na růst specifických bakteriálních kmenů, které jsou schopny imunitu ovlivnit cestou Peyerských plaků.
Dlužno podotknout, že v současné době nemáme bohužel k dispozici kmenově specifická probiotika, jelikož se ukazuje, že i ta, která byla primárně avizována jako selektivně prospěšná pouze pro bifidobakterie či laktobacily, rovněž podporují růst i celé řadě jiných bakterií.
Běžná denní dávka se pohybuje v rozmezí 5-10 g nestravitelných sacharidů na den. Přípravky s množstvím oligosacharidů do 5 g bývají proto považovány za neúčinné.

Nežádoucí účinky a interakce

Jelikož komerčně dostupné oligosacharidy podléhají ve střevě poměrně intenzivní degradaci, bývá jejich aplikace spojena s tvorbou plynu, a tedy i rizikem nadýmání, jehož intenzita bývá velmi individuální.

Zástupci na trhu: GS Lactobacily Forte s prebiotiky, Lepicol aj.

2 Probiotika

Probiotika jsou chápána jako živé mikrobiální doplňky potravy, které příznivě ovlivňují střevní bakteriální rovnováhu a mohou tak mít pozitivní účinky na lidské zdraví. Samotné slovo „probiotika“ přitom pochází z řečtiny a volně přeloženo znamená „pro život“. Jelikož je pro rozvinutí klinického účinku nutné, aby se probiotikum, tj. bakteriální kultura dostala do střeva skrze nízké žaludeční pH co možná nejméně poškozena, je proto nutné zajistit jeho acidorezistenci. Vedle ní se však předpokládá též rezistence k enzymům přítomným v našem zažívacím systému či růst za anaerobních podmínek. Připojíme-li ještě požadavek na jejich netoxičnost, vyvstanou nám především rody Bifidobacterium, Lactobacilus a Streptococcus aj. (komerčně využívány jsou i jiné mikroorganismy, a to i jako součást řady léčivých přípravků - např. Saccharomyces boulardií či nepatogenní Escherichia coli (kmen Nissle) a další).
Probiotickým bakteriím je rovněž společná jejich běžná přítomnost v tenkém střevě, jsou-li zachovány běžné fyziologické podmínky.

Vlastnosti probiotik

•    zabránění růstu potenciálních patogenů;
•    prevence průjmů;
•    možné ovlivnění hladiny plazmatického cholesterolu - předmět řady diskusí; nejednotný názor;
•    nižší riziko kolorektálního karcinomu - předmětem diskusí;
•    povzbuzení nespecifické imunity - nepřímý účinek zprostředkován jejich pozitivním vlivem na růst specifických bakteriálních kmenů, které jsou schopny imunitu ovlivnit cestou Peyerských plaků;
•    syntéza vitaminů - zejm. vitamin B12;
•    působení proti zácpě;
•    usnadnění trávení laktózy u laktózu netolerujících osob;
•    ovlivnění astmatu či alergické rýmy - viz kapitola 2;
•    ovlivnění urovaginálních infekcí - viz kapitola 5;
Pro každý uvažovaný probiotický kmen by měla být objasněna intenzita výše zmíněných účinků - jednotlivé druhy, ale i kmeny mohou mít svoji rozdílnou účinnost či odolnost vůči našim přirozeným obranným mechanismům, jakým je již např. výše zmiňovaná kyselá žaludeční šťáva.
K nejčastěji využívaným probiotickým bakteriím patří Lactobacillus casei Shirota, Lactobacillus rhamnosus LGG, Lactobacillus acidophilus LA7, Lactobacillus acidophilus LA5, Lactobacillus acidophilus DDS, Bifidobacterium lactis BB12, Bifidobacterium longum BB536, Lactobacillus johnsonii La1, Bifidobacterium animalis DN-173 010 (Bifidus Essensis) a řada dalších.
Označení Lactobacillus bifidus či Streptococcus faecium jsou již obsolentní a byla proto nahrazena názvy Bifidobacterium (s nejméně 22 různými druhy) a Enterococcus faecium.

Klinické zkušenosti

V odborné literatuře bylo v souvislosti s preklinickým či klinickým využitím publikováno na více než 4 tisíce studií. Nejvíce dokumentována je účinnost přípravků s obsahem těchto látek u nemocných trpících poruchami vyprazdňování (tj. syndrom dráždivého tračníku, průjem, zácpa či nadýmání). Z tohoto pohledu zmiňme za všechny alespoň dvě recentní metaanalýzy shrnující jejich účinnost.
V první metaanalýze byla hodnocena účinnost probiotik podávaných v prevenci akutního průjmu napříč 34 randomizovanými a placebem kontrolovanými studiemi. Jejich podávání sice významně snižovalo počet případů průjmu u pacientů současně užívajících širokospektrá antibiotika o 52 % či výskyt průjmů z různých příčin o 34 %, avšak riziko cestovatelských průjmů při jejich podávání pokleslo pouze o 8 %. Jejich protektivní účinek se vzájemně nelišil s ohledem na zvolený přípravek, avšak autoři potvrzují již výše zmíněnou závislost účinku na stáří pacienta a typu zvoleného kmene.
I další metaanalýza se zabývala vztahem probiotik a průjmu, avšak tentokráte u dětí. Při zhodnocení celkem 10 studií se výskyt průjmů ukázal být signifikantně nižší u dětí, které profylakticky užívaly probiotika, a to o 51 %. V pěti studiích, ve kterých byla primárně hodnocena bezpečnost těchto přípravků nebyl zjištěn žádný závažný nežádoucí účinek.
Vzhledem k nemalé prevalenci dráždivého tračníku v populaci (14-24 % žen a 5-19 % mužů) jsou důležité výsledky studií, ve kterých byla probiotika podávána právě v této indikaci. V řadě studií se tak ukázalo, že jejich podávání je spojeno s výrazným ústupem symptomatiky včetně nadýmání, bolestí břicha, celkového IBD skóre. Pozorováno bylo i zlepšení ve smyslu hodnocení kvality života.
Použití probiotik se osvědčilo též v řadě studií sledujících jejich účinnost při současné eradikaci Helicobacter pylori (kombinace inhibitoru protonové pumpy amoxicilinu a claritromycinu).

Nežádoucí účinky a interakce

Podávání probiotik je pacienty obvykle velmi dobře snášeno; ojediněle se mohou objevit zažívací potíže, povětšinou nezávažného klinického charakteru. Recentně bylo na zvířecím modelu popsáno možné snížení absorpce gliclazidu.

Zástupci na trhu: Probio, Sanostol, Zenflo aj.

3 Synbiotika

Podle již řečeného jsou prebiotika látky spíše nespecificky ovlivňující flóru přítomnou v tlustém střevě a probiotika jsou přípravky s obsahem živých bakteriálních kultur primárně působících již na úrovni Payerských plaků v tenkém střevě. Pojem synbiotika je pak zastřešujícím termínem pro přípravky obsahující prebiotikum a probiotikum zároveň. Na tomto podkladě je proto možné očekávat rovněž synergický účinek mezi oběma skupinami.

Nežádoucí účinky a lékové interakce

Případný výskyt nežádoucích účinků odpovídá probiotikům a prebiotikům - viz výše.

Zástupci na trhu: Probian Mimi, Probian Děti, GS Laktobacily Forte s prebiotiky aj.

4 Látky pomáhající proti plynatosti

Nadýmání se objevuje nejčastěji jako důsledek dietní chyby (vyšší konzumace problematických potravin - luštěniny, zelí, kapusta, květák, cibule, česnek, sója apod.). Pravděpodobným důvodem je skutečnost, že tyto potraviny obsahují pro naše tělo nestravitelné složky, jakými jsou např. galaktooligosacharidy - stachyóza, verbaskóza, či rafinóza. Dostanou-li se však tyto látky do tlustého střeva, podléhají intenzivní metabolizaci střevní flórou, a to za produkce metanu, sirovodíku a jiných plynů. Jednou z možných cest, jak takovým dějům zabránit, je poskytnout našemu organismu enzymy, které si s rizikovými oligosacharidy dokáží poradit.
V této souvislosti je pravděpodobně nejčastěji zmiňována galaktosidáza. Tento enzym bývá často suplementován např. u Fabryho choroby, avšak pozitivních léčebných výsledků bylo dosaženo též při léčbě funkčních poruch zažívacího systému, ke kterým se řadí právě flatulence.

Klinické zkušenosti

V dostupné literatuře lze nalézt hned několik klinických komparativních studií, jejichž předmětem bylo hodnocení účinku galaktosidázy. Ukázalo se např., že u pacientů trpících plynatostí došlo při podávání alfa-galaktosidázy k výraznému snížení koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu (zvolen jako marker intenzity tvorby střevního plynu) za současného ústupu flatulence či napětí břišní stěny.

Nežádoucí účinky a interakce

Podávání probiotik je pacienty obvykle velmi dobře snášeno; ojediněle se mohou objevit zažívací potíže, povětšinou nezávažného klinického charakteru.
Zástupci na trhu: Meteo aj.

5 Rostlinné extrakty u nespecifických střevních zánětů

Boswellia serrata je rostlina přirozeně se vyskytující v Asii a Severní Africe. Její výtažky, především se jedná o různě modifikovanou boswellovou kyselinu, inhibují lipooxygenázu, tedy enzym esenciální pro tvorby leukotrienů. Jedná se tedy o jistou analogii 5-aminosalicylátům, jejichž terapeutického účinku je využíváno u idiopatických střevních zánětů (Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida). Přesto je klinická účinnost podložena pouze několika studiemi v impaktovaných časopisech.

Jiří Slíva
Převzato z
Doplňky stravy. Praha: Triton 2009
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster