Detail hesla - Doplňky stravy ovlivňující vylučovací a pohlavní systém

Doplňky stravy ovlivňující vylučovací a pohlavní systém



Slovníková definice
viz Doplňky stravy

Plná definice
Vzhledem k úzké provázanosti systému pohlavního a vylučovacího bude o obou těchto systémech pojednáno v rámci této jedné kapitoly. S doplňky stravy se zde obvykle setkáváme na poli rekurentních infekcí močových cest (případně i vulvovaginitid), dále pak u žen trpících potížemi v období menopauzy a u mužů s benigní hyperplazií prostaty. Nelze opomenout rovněž přípravky mnohdy doporučované při sníženém libidu či poruchách erekce.

Látky využívané u infekce urogenitálního systému

Infekce dolních cest močových (dále jen IMC) či vulvovaginitidy patří k nejčastějším infekčním onemocněním, se kterými se během svého života setkává nemalá část běžné populace, a tedy i jejich ošetřující lékař.
Infekčním onemocněním dolního močového traktu bývají nejvíce postiženy ženy ve věku 20–40 let a dále ženy v období postmenopauzy. Celková incidence se v těchto skupinách přitom blíží hodnotě 0,5 případů infekce na 1 „pacientorok“. Nejčastějšími patogenem je přitom Escherichia coli (80–85%), následovaná Staphylococcus saprophyticus, Klebsiella pneumoniae, Proteus mirabilis, Serratia sp., Enterococcus sp., Candida albicans, Chlamydia sp. aj.
Prevalencí vulvovaginální kandidózy se v literatuře zabývá řada klinických studií, a to i s ohledem na specifika některých vybraných skupin.
Na kandidy pozitivní kultury byly zjištěny u 42% sexuálně žijících adolescentek, z čehož 15% bylo asymptomatických. Pozitivní anamnéza rekurentních kandidóz se týkala 22%. K podobným výsledkům dospěli i autoři studie z konce 70. let, kde popisují výskyt vaginální mykózy u 48% žen, avšak zatímco ve výše zmiňované práci ženy nezmiňovaly jakékoliv problémy, zde se jednalo o ženy, které do ordinace přišly z důvodu vaginálního diskomfortu. U žen trpících diabetem může být klinicky zřejmá vaginitida (mykotická či bakteriální) až v 71% (ve 12,5% se jednalo o kandidovou vaginitidu).
V potravinových doplňcích se nejčastěji setkáváme s výtažky z brusinek, probiotiky a v menší míře též s dalšími výtažky – např. medvědice (Arctostaphylos uva-ursi), třapatka (r. Echinacea), kopřiva (Urtica dioica, Urtica urens) aj.

Brusinky (Vaccinium macrocarpon)

Klikva velkoplodá, známější spíše pod označením kanadské velkoplodé brusinky (Vaccinium macrocarpon), se vyznačuje vysokým obsahem proanthokyaninů a anthokyaninů, kyseliny skořicové, fruktózy, organických kyselin (kyselina ellagiková) a arbutinu. Arbutin (event. jeho homolog methylarbutin) jsou fenolické glykosidy, z nichž pod odštěpení cukerné složky vzniká aglykon – chemicky hydrochinon, jenž následně působí dezinfekčně, podobně jako třebas fenol.

Klinické zkušenosti

Pravděpodobně výše uvedené látky se podílejí na snížení fimbriální adheze k buňkám urotelu: Současně je popisován též jejich antioxidační účinek a snížení pH moče (acidifikací je dosaženo inhibice bakteriálního růstu). Novější výzkumy se však kloní spíše k inhibici P-fimbrií k buňkám urotelu. Zcela recentně byla publikována metaanalýza 10 studií hodnotící účinnost brusinkových výtažků. Přípravky s jejich obsahem významně snižovaly výskyt infekcí močových cest v porovnání s placebem, přičemž vyšší účinnost bylo možné pozorovat u žen s rekurentními infekty, naopak nižší u starších mužů a žen či pacientů vyžadujících katetrizaci močových cest.
Literárně je rovněž zmiňován mírný nefroprotektivní účinek při současném podávání s cis-platinou na zvířecím modelu či lokální antiinflamační účinek ve periodontopatií charakterizovaný potlačením tvorby cytokinů IL-1beta, IL-6, IL-8 či TNF-alfa indukovaných přítomností Actinobacillus actinomycetemcomitans, Fusobacterium nucleatum subsp. nucleatum, Porphyromonas gingivalis, Treponema denticola, Tannerella forsythia či Escherichia coli.

Nežádoucí účinky a interakce
V souvislosti s podáváním přípravků obsahujících standardizovaný brusinkový extrakt nejsou popisovány žádné častější lékové interakce (nezodpovězeno zůstává možné prodloužení Quickova času při společném užívání s warfarinem) ani nežádoucí účinky. Zmiňována je však schopnost tohoto extraktu zvyšovat množství oxalátu ve vylučované moči. Při dlouhodobém podávání pozor na možné riziko glykosurie a poškození jater (popsáno u medvědice lékařské – Arctostaphylos uva-ursi, jež také obsahuje arbutin).

Zástupci na trhu: GS Triurin, Swiss Brusinky Max, Urinal, Urologica aj.

Probiotika

Předpokládaným mechanismem probiotik podávaných v této indikaci je jejich pozitivní působení na nespecifickou imunitu na úrovni Payerských plaků ve střevě, čímž je v konečném důsledku podpořena i slizniční imunita v oblasti pochvy. Mechanismus účinku však rozhodně nespočívá v osídlení pochvy probiotickými kmeny podanými per os.

Klinické zkušenosti

Na klinickou účinnost probiotik je poukazováno též v některých klinických studiích. V jedné randomizované studii je popisován oproti placebu výrazně lepší účinek při podávání kapslí obsahujících Lactobacillus rhamnosus GR-1 a Lactobacillus fermentum RC-14 u 64 žen s asymptomatickou bakteriální vaginózou, a to za velmi dobré snášenlivosti. V jiné klinické studii je navíc poukazováno na aditivní účinek stejných probiotických kmenů jako ve studii předchozí, jsou-li podávány společně s metronidazolem, a to u žen se symptomatickou bakteriální vaginózou.
Obecně je možné účinek perorálních probiotik označit spíše jako podpůrný a lze jej tedy doporučit při výskytu recidiv, u diabetiček, u žen po chemoterapii či u žen v období klimakteria.

Zástupci na trhu: Candilac, Dophilus aj.

Látky užívané při menopauzálních potížích

Prakticky v úzké návaznosti na výsledky rozsáhlé a dodnes stále často diskutované klinické studie Women’s Health Initiative (WHI) jsme byli svědky nebývalého zájmu o potravinové doplňky, v naprosté většině rostlinného původu (tzv. fytoestrogeny), jež by mohly pomoci od obtěžujících příznaků spojených s menopauzou.

Setkat se je možné též s přípravky na bázi mateří kašičky či propolisu či jiných včelích produktů (Melbrosia, Sarapis aj.), avšak klinická podloženost jejich účinku je dle publikované literatury spíše slabší. Z účinných látek bývají i zde často obsaženy fytoestrogeny, dále pak fytosteroly, aminokyseliny, oligopeptidy či enzymy.



Obrázek 1: Klasifikace fytoestrogenů

Nejdůležitějším zdrojem fytoestogenů je sója (Glycine max). V našich klimatických podmínkách jsou však fytoestrogeny nejvíce zastoupeny v jeteli lučním (Trifolium pratense), ploštičníku (Cimicifuga racemosa) či vojtěšce (r. Medicago), dále pak lnu (r. Linum), červené vinné révě (r. Vitis), rýži (Oryza sativa a Oryza glaberrima), jahodách (r. Fragaria), rybízu (r. Ribes), česneku (r. Allium), lékořici (r. Glycyrrhiza) či datlích (r. Phoenix).

Myšlenka využití fytoestrogenů v humánní medicíně se zrodila na základě pozorování žen v jihovýchodní Asii, u kterých je obecně nižší výskyt akutního klimakterického syndromu, osteoporózy či některých civilizačních chorob (včetně karcinomu mléčné žlázy). Při hledání příčiny tohoto stavu se ukázalo, že jídelníček obyvatel v této oblasti je bohatý na potraviny s vysokým obsahem fytoestrogenů, především sóji (diskutována je však role fermentace sójových bobů).

Klinicky nejvyužívanějšími fytoestrogeny jsou isoflavonoidy (isoflavony), které jsou schopny interakce s estrogenními receptory. V rostlinách účinkují jako antioxidanty, neboť jsou schopny inhibovat tvorbu superoxidových aniontů (protekce listů – odsud též označení „anti-aging“), dále pak jako růstové hormony. Fytoestrogeny jsou látky nesteroidní povahy (narozdíl od ženských pohlavních hormonů), jimž je vlastní estrogenní účinek – porovnání chemických struktur mezi estradiolem a isoflavonem zachycuje obrázek 2.



Obrázek 2: Porovnání chemické struktury estradiolu a isoflavonu

Pro pochopení rozdílných farmakologických vlastností mezi estrogeny a fytoestrogeny je třeba si připomenout přítomnost dvou základních typů estrogenových receptorů přítomných v lidském organismu, a sice ER-alfa a ER-beta. Zatímco ER-beta se nacházejí převážně v kostech, v epitelu krevních kapilár, prostatě a vyšších centrech CNS, ER-alfa jsou přítomny zejména v prsní a děložní tkáni. Zatímco přirozené estrogeny ovlivňují oba typy těchto receptorů, pro fytoestrogeny je typické preferenční ovlivnění ER-beta.

Tabulka 1: Lokalizace estrogenových receptorů v lidském organismu

Estrogenový receptor

Děloha

Mléčná žláza

Mozek

Kost

Cévy

Prostata

ER-alfa

+++

+++

-

-

-

-

ER-beta

-

±

++

++

++

++


Z isoflavonů je nejčastěji v potravinových doplňcích využíváno genisteinu a daidzeinu. Jejich relativní afinita k oběma estrogenovým receptorům zachycuje tabulka 2.

Tabulka 2: In vitro afinita vybraných fytoestrogenů a estradiolu k estrogenovým receptorům

 

 

lang="EN-US">Estradiol

Genistein

lang="EN-US">Daidzein

Biochanin A

Ipriflavon

ER-alfa

1

4

0,1

lang="EN-US">< 0.01

lang="EN-US">< 0.01

ER-beta

1

87

0,5

lang="EN-US">< 0.01

lang="EN-US">< 0.01

alfa/beta

1

0,045

0,02

?

?


Klinické zkušenosti

Problematika využití fytoestrogenů v klimakterické medicíně se v posledních letech těší stále většímu zájmu z řad laiků i specialistů. Převážná část dosud publikovaných studií pojednává o výtažcích z jetele lučního a sóje.

Ochrana před osteoporózou

Studie se sójovými přípravky prováděné na amerických a západoevropských ženách sice ukazují, že krátkodobá konzumace sójových produktů, i když ve vysokých dávkách, nezvyšuje denzitu kostní hmoty, avšak z hlediska dlouhodobého podávání je tomu patrně naopak. Dvojitě zaslepená studie se 453 ženami v postmenopauze, které užívaly po dobu dvou let syntetický isoflavonový přípravek Ipriflavon, ukázala, že u žen, které užívaly verum, nedocházelo k úbytku kostní hmoty, zatímco ženy užívající placebo měly úbytek kostní hmoty až o 3,5 %. S ohledem na prevenci osteoporózy je v současné době doporučována denní dávka isoflavonů nepřesahující 2 mg/kg hmotnosti člověka.

V několika klinických studiích bylo poukázáno na pozitivní vliv výtažků z červeného jetele na kostní denzitu (BMD), přičemž bylo dosaženo významného rozdílu v porovnání s placebem. Tuto skutečnost nejnověji potvrdili autoři dvojitě zaslepené studie, ve které bylo ženám po dobu 2 let podáváno placebo či genistein v dávce 54 mg společně s vitaminem D a kalciem. Ačkoliv zde nebyl primárně hodnocen výskyt zlomenin, u žen suplementovaných genisteinem byl oproti placebu výrazně méně vyjádřen pokles BMD a stejně tak i pokles markerů kostního katabolismu.

Návaly horka

Podobně, jako je tomu u osteoporózy, i návaly horka (tzv. flushe) trápí mnohem častěji evropské ženy než-li ženy žijící v Asii (např. v Číně 17 %, v Evropě až 80 % všech žen).

K nalezení odpovědi, zda jsou isoflavony vhodné ke snižování návalů horka, bylo provedeno několik studií, a to s poněkud nejednoznačnými výsledky. Barber a spol. však poukazují na fakt, že hladina isoflavonů vylučovaných močí koresponduje s ústupem návalů horka, jiná studie pak uvádí snížení výskytu návalů horka asi u 44 % žen (placebo 30 %). V další studii bylo se stejným přípravkem dosaženo 75% snížení návalů horka (30 žen, 40 mg isoflavonů denně po dobu 16 týdnů).

Recentně o vztahu mezi výskytem návalů horka a sójovými isoflavony referuje v časopise Maturitas Nahas a kol.. Při pravidelném užívání sojových isoflavonů v denní dávce 100 mg po dobu 10 měsíců popisuje v porovnání s placebem výrazné snížení frekvence jejich výskytu i intenzity, a to při nulových změnách na endometriu či prsní tkáni.

Ochrana kardiovaskulárního systému

Příznivý ochranný vliv isoflavonů lze vysvětlit přibližně třemi mechanismy. Díky jejich redukčním vlastnostem jsou isoflavony schopny snižovat koncentraci LDL v séru, podobně jako 17beta-estradiol, prostřednictvím přímé stimulace receptorů pro LDL v játrech. Současně jsou zmiňovány inhibice lipoxygenázy a pokles hodnot krevního tlaku.

Vztah mezi podáváním fytoestrogenů a výší TK byl studován hned v několika studiích, přičemž hodnota systolického tlaku při podávání isoflavonů ze sóje či červeného jetele poklesla o 26 % a hodnota diastolického tlaku o 23 %. Namístě je však nanejvýš uvážlivé hodnocení takto příznivých výsledků vzhledem k nevelkému počtu žen v obou studiích.

Nežádoucí účinky a interakce

Z povahy účinku fytoestrogenů lze usuzovat na zesílený účinek současně podávaných estrogenně působících látek na straně jedné a na straně druhé oslabený účinek antiestrogenů. Z hlediska bezpečnosti jsou velice důležité výsledky nedávné mezinárodní jednoleté prospektivní studie, ve které pravidelné podávání sójových isoflavonů v dávkách 70 mg/den nebylo provázeno hyperplazií či dokonce karcinomem endometria či prsu.
V souvislosti s ploštičníkem je třeba zmínit riziko hepatotoxicity při vyšších dávkách.

Zástupci na trhu: GS Merilin, Klimafem, Menofem, MenoTea, PhytoSoya, aj.

Látky užívané při benigní hyperplazii prostaty

Pro odstraňování symptomů provázejících benigní hyperplazii prostaty (BHP) jsou terapeuticky využívány primárně blokátory 5-alfa reduktázy či blokátory alfa-adrenergních receptorů (preferenčně blokátory alfa 1A či 1D receptorových subtypů). Paralelně se však uplatňují fyto-přípravky, které jsou v České republice dostupné jednak jako léčivé přípravky a jednak jako doplňky stravy.

Obvykle se jedná o lipofilní produkty rostlinného metabolismu, jejichž mechanismus je založen na snížení aktivity enzymu 5-alfa reduktázy (tedy účinek analogický finasteridu či dutasteridu) nebo spočívá v ovlivnění vazby androgenu na androgenní buněčné receptory. Příznivý vliv může být podporován rovněž oslabením intenzity zánětlivých procesů, antiedématózním účinkem či potlačením mikčních obtíží. Účinné látky jsou získávány z řady rostlin, jakými jsou tykev obecná (Cucurbita pepo), palma plazivá (Serenoa repens, známá též jako palma sabalová či trpasličí palma), slivoň africká (Pygeum africanum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), topol černý (Populus nigra), žito seté (Secale cereale), jihoafrická travina Hypoxis rooperi aj.

Serenoa repens obsahuje zejména mastné kyseliny (kyselina olejová, laurová, myristová, palmitová, linolová aj.), a to ve formě volné nebo ve formě ethylesterů. Navíc obsahuje steroly beta-sitosterol, stigmasterol a daukosterol. Kromě prokázaného vlivu na konverzi testosteronu na dihydrotestosteron, jenž hraje zcela zásadní úlohu v patofyziologii BHP, se těmto látkám připisuje i vliv protizánětlivý, antiproliferační či imunomodulační. Lokálně se tak omezí intenzita proteosyntézy, a tedy i progrese hyperplazie. Pygeum africanum ve tkáni prostaty inhibuje růstové faktory fibroblastů a působí rovněž mírně antiedematózně.

Klinické zkušenosti

V klinických studiích, stejně tak i v běžné praxi se největší oblibě těší právě výtažky trpasličí palmy. Pravidelné užívání Serenoae repentis extractum v dávkách 320 mg denně vede ke zmírnění příznaků BHP, a to již po jednom měsíci užívání. Přehled účinku přípravků obsahujících výše uvedené výtažky shrnuje metaanalýza Cochranovy databáze. Z jejích závěrů je zřejmé, že užívání výtažků z trpasličí palmy je spojeno s mírným až středně intenzivním zlepšením projevů spojených s BHP (LUTS – lower urinary tract symptoms), a to až srovnatelnou měrou, jako např. finasterid. Studií s ostatními látkami je podstatně méně, i když výše zmiňovaná databáze obsahuje též review hodnotící účinek slivoně africké. I když i zde autoři dokladují její poměrně konzistentní účinky na LUTS, avšak současně jedním dechem dodávají, že v hodnocených klinických studiích byl malý počet pacientů či že dosažené výsledky měly pouze krátké trvání.

Nežádoucí účinky a interakce

Přípravky jsou obvykle dobře snášeny bez významnějšího rizika nežádoucích účinků či lékových interakcí.

Zástupci na trhu: GS Triomen, Prostenal

Látky užívané při sníženém libidu či poruchách erekce

Erektilní dysfunkci (ED) obvykle definujeme jako neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření penisu po dobu nezbytnou k realizaci pohlavního styku, přičemž je zde zmiňována úzká korelace s věkem pacienta. Za účelem boje proti tomuto problému se na našem parafarmaceutickém trhu objevila řada látek, především výtažků z rostlin, u kterých je zmiňována schopnost povzbuzení erekce. Z rostlin je nejhojněji využíváno kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), ženšenu (Panax ginseng), jinanu dvojlaločného (Ginkgo biloba), afrického stromu Pausinystalia yohimbe či jihoamerické rostliny jménem maca (Lepidium meyenii). Hojně využívány jsou též látky L-arginin či pycnogenol. Mechanismus účinku těchto rostlin je do jisté míry odlišný – povětšinou se jedná o dilatační účinek na cévy v oblasti penisu. V případě kotvičníku je však účinek poněkud odlišný. Je dán vysokou přítomností saponinů, ponejvíce protodioscinu, jenž je v lidském organismu přeměňován na dehydroepiandrosteron (DHEA), tedy prekurzor testosteronu, což v konečném důsledku může povzbudit nejenom spermatogenezi, ale též libido. Pausinystalia yohimbe obsahuje yohimbin, který cévy relaxuje prostřednictvím blokády adrenergních receptorů.

Onen popisovaný dilatační účinek na penilní cévy je typický především pro L-arginin (zmiňován též u ženšenu). Tato aminokyselina totiž slouží jako prekurzor oxidu dusnatého (NO), kterému jsou vlastí právě vazorelaxační účinky. Možný synergismus se dále nabízí s pycnogenolem (výtažek z borové kůry), který může povzbudit aktivitu NO syntázy, a tedy i tvorby oxidu dusnatého.

Klinické zkušenosti

Literárně lze dohledat celou řadu prací pojednávajících více či méně obsáhle o účinnosti výše popisovaných látek. Pravděpodobně nejvíce prací se zabývá účinností L-arginu. I zde je možné nalézt studie s pozitivním, ale též i studie se spíše negativními výsledky. Přesto však je v souvislosti s jeho podáváním poukazováno na možný benefit u pacientů se současným výskytem ischemické choroby srdeční (vzhledem k jeho dilatačnímu účinku lze při systémovém podání očekávat i dilataci cév koronárního řečiště).
S jinanem se běžně setkáváme při léčbě kognitivního deficitu. O to zajímavější je práce, která popisuje jeho účinnost u pacientů s ED, kteří současně užívali antidepresiva ze skupiny SSRI, jež tyto problémy mohou sama o sobě potencovat. Jako vysvětlení účinku jinanu by mohla sloužit teorie ovlivnění paragigantocelulárního jádra, ze kterého vystupují serotonergní projekce do sakrální míchy.

Nežádoucí účinky a interakce

Vzhledem k popisovanému mechanismu účinku zde diskutovaných látek, kterým je tvorba NO může u citlivějších jedinců dojít k poklesu krevního tlaku.

Zástupci na trhu: Arginmax, Clavin, Eregma Max Power Permen

Jiří Slíva
Převzato z
Doplňky stravy. Praha: Triton 2009
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce



Přiložené soubory
Design and code by webmaster