Detail hesla - Doplňky stravy ovlivňující pohybový systém

Doplňky stravy ovlivňující pohybový systém



Slovníková definice
viz Doplňky stravy

Plná definice
Stále se snižující pohybová aktivita a obecný trend stárnutí populace jsou významnými faktory, proč roste poptávka po prostředcích tlumící především bolest pohybového aparátu. Z perorálních přípravků se velké oblibě těší léčivé přípravky ze skupiny nesteroidních antiflogistik, paracetamol a přirozeně též látky řazené mezi tzv. chondroprotektiva, známá též jako SYSADOA (SYmptomatic Slow-Acting Drugs in Osteoarthritis), v menší míře též systémová enzymoterapeutika (SET). Zatímco např. ve Spojených státech jsou chondroprotektiva dostupná výhradně jako doplňky stravy, v Evropě mají status jednak léčivých přípravků a jednak doplňků stravy. Mezi chondroprotektiva jsou oficiálně (dle EULAR – The European League Against Rheumatism) řazeny glucosamin a jeho soli (sulfát a hydrochlorid), chondroitin sulfát, diacerein, hyaluronová kyselina a tzv. ASU (Avocado-soybean unsaponifiables, tedy nezmýdelnitelné složky z avokáda a ze sóje). Ve stejné indikaci se rovněž setkáváme i s dalšími látkami, jako je kolagen, želatina, MSM (metylsulfonylmetan) apod. Z bylinných extraktů je využíváno harpagofytu ležatého (Harpagophytum procumbens), kadidlovníku pilovitého (Boswellia serrata), vrby (Salix alba) či unkarie (Uncaria tomentosa).

Chondroprotektiva

SYSADOA jsou vděčným námětem pro odborné diskuse a o jejich účinnosti jsme opakovaně více či méně přesvědčováni řadou studií na preklinické i klinické úrovni či dokonce ve smyslu metaanalýz a doporučených postupů. Vzhledem ke skutečnosti, že se jejich klinický účinek dostavuje obvykle s odstupem několika týdnů až měsíců, je rovněž při jeho intenzitě třeba zhodnotit i míru compliance nemocného k pravidelnému užívání. Rovněž je zřejmé, že mezi jednotlivými chondroprotektivy nebude výrazný rozdíl, byť nejčastěji slýcháme o pozitivních výsledcích s glucosamin sulfátem a chondroitin sulfátem. Dlužno podotknout, že účinek dané látky bude rovněž velmi úzce korelovat s typem postiženého kloubu (odlišná mechanika kloubu – viz dále).

Klinické zkušenosti

SYSADOA jsou široce diskutována v řadě klinických studiích. Chondroitin sulfát je dnes řazen mezi látky doporučované v léčbě osteoartrózy kloubů ruky (doporučení EULAR, 2007), avšak v metaanalýze dosud provedených studií s jeho podáváním u osteoartrózy kolene či kyčelního kloubu naprosto selhal; v podobném duchu hovoří i recentní metaanalýza provedená s glucosaminem v jeho obou užívaných formách, a to u osteoartrózy kolene (MTRAC, 2008).

Ve smyslu podpůrných prostředků mnohdy doporučovaných u artrotických onemocnění kloubů jsou v potravinových doplňcích ponejvíce využívány glucosamin (sulfát, ale i hydrochlorid) a chondroitin sulfát. Na jejich účinnost při kombinovaném podání poukazuje např. studie GAIT, a sice u nemocných s těžšími formami onemocnění. Autoři této studie současně přináší důkaz o pozitivním působení glucosamin chloridu, který bývá mnohdy podceňován na úkor jeho sulfatované varianty. Původní obava, že např. chondroitin se velmi špatně vstřebává, se zdá být ne zcela opodstatněná, neboť právě nevstřebaný chondroitin je ve střevě štěpen na kyselinu glukuronovou a N-acetylgalaktosamin, který je resorbovatelný až z 90 % a představuje tak vhodný substrát (společně s glukosaminem apod.) pro regeneraci chrupavky cestou syntézy nových proteoglykanů.

Dalším diskutovaným tématem je otázka účinnosti MSM, jakožto nutraceutika často doporučovaného při onemocnění kloubů, která se zdá mít racionální podklad, neboť jeho současné podání může dále potencovat účinek SYSADOA. Jedná se o protizánětlivě působící sloučeninu, jejíž klinická účinnost byla nedávno prokázána ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované, randomizované studii s 50 pacienty trpícími artrózou kolena. Ti po dobu 12 týdnů užívali placebo nebo MSM v dávkách 3 g dvakrát denně a hodnocení probíhalo prostřednictvím dotazníku WOMAC (Western Ontario and McMaster Osteoarthritis Index) a dále prostřednictvím SF-36 (dotazník, ve kterém pacient hodnotí subjektivně vnímanou kvalitu svého života). V porovnání s placebem vedlo pravidelné podávání MSM k významnému poklesu WOMAC a zároveň pacienti pociťovali výrazné zlepšení tělesné zdatnosti (p < 0,05); nebyly však pozorovány žádné změny s ohledem na kloubní ztuhlost. Podobné zlepšení bylo patrné i při hodnocení SF-36 (p < 0,05), a to bez výskytu závažnějších nežádoucích účinků.

Do jisté míry jsou zajímavé i výsledky s ASU. Z metaanalýzy 4 klinických studií pacientů s artrózou kyčle či kolene poskytovalo ASU v dávkách 300–600 mg/den významnou úlevu. Nicméně stále schází větší počet klinických studií pro jejich detailnější zhodnocení.

Nežádoucí účinky a interakce

Nežádoucí účinky spojené s užíváním chondroprotektivně působících látek obvykle bývají nezávažného charakteru, přičemž se obvykle jedná o zažívací potíže. Při využití diacereinu jde především o průjem, který lze přičíst na vrub jeho metabolitu rheinu.

Zástupci na trhu: Arthrostop, GS Condro, Proenzi aj.

Boswellia, Harpagophytum, Salix a Uncaria

Účinky kadidlovníku (Boswellia serrata) jsou dány především obsahem účinných látek, ze kterých jsou ponejvíce zmiňovány pentacyklické triterpenické kyseliny boswellové, sacharidy, silice a uronová kyselina. Právě kyseliny boswellové působí především jako nekompetitivní inhibitory 5-lipoxygenázy, klíčového enzymu při syntéze leukotrienů a jsou jim tak vlastní protizánětlivé účinky. Zmiňovány jsou rovněž účinky imunomodulační (ovlivnění TNF-alfa, interferonů a řady interleukinů). Dokumentovanost jejich antiartrotických účinků je podložena výsledky spíše ojedinělých klinických studií. Častější jsou studie hodnotící účinek u pacientů s nespecifickými střevními záněty, ve kterých je vesměs zmiňována úleva od bolesti či lepší hybnost postiženého kloubu, avšak scházejí výsledky rozsáhlejších klinických studií.

Harpagofyt ležatý (Harpagophytum procumbens, též známá jako „čertův spár“) je rostlina v lidovém léčitelství bohatě využívána u revmatismu, zánětů kloubů, dně či onemocněních svalů a vaziva. Účinky jsou přitom připisovány obsaženým látkám harpagid, harpagosid, 8-kumaroylharpagid a verbascosid. V mechanismu účinku se předpokládá inhibice cyklooxygenázy COX-2. Vzhledem ke zcela recentním výsledkům, kdy se ukázalo, že všechny uvedené látky s výjimkou harpagidu aktivitu COX-2 tlumí a naopak, že právě harpagid aktivitu enzymu zvyšuje, lze na přesný mechanismus usuzovat spíše pouze na základě znalosti poměrů obsažených látek. Rozsáhle se účinky harpagofytu zabývali autoři metaanalýzy 14 klinických studií, jejichž závěrem bylo konstatování účinnosti především s ohledem na tlumení bolesti, avšak současně je třeba zdůraznit i potřebu větších porovnávacích studiích.

Kůra z vrby (Salix alba), jak známo, je velice bohatým zdrojem na látku označovanou jako salicin, jehož analgetického a antipyretického účinku je využíváno již od starověku (v lidském těle dochází k jeho přeměně na kyselinu salicylovou). V současné medicíně je využívána jednak kyselina salicylová, či kyselina acetylsalicylová, avšak rovněž samotný salicin disponuje analgetickými účinky silnějšími než placebo, jak prokázalo několik studií s pacienty trpícími bolestmi bederní a křížové oblasti. U osteoartrózy ani revmatoidní artritidy jeho účinnost nebyla spolehlivě prokázána.

Uncaria tomentosa (též známá jako „kočičí dráp“) je popínavá rostlina pocházející ze Střední a Jižní Ameriky. Mechanismus účinku jejích výtažků nebyl dosud spolehlivě objasněn. Na antinocicepci se však velice pravděpodobně podílejí interakce se serotoninergním systémem, což je podloženo pozorováním, že takový účinek je možné tlumit ketanserinem (antagonista 5-HT2 receptorů); zmiňováno je však i inhibiční působení na nukleární faktor NFB, antioxidační působení či ovlivnění produkce zánětlivých cytokinů. Ačkoliv se s touto rostlinou, respektive s jejími výtažky můžeme setkat v řadě doplňků stravy doporučovaných u onemocnění kloubů, tento účinek je opřen pouze o literárně ojedinělé klinické studie. Na základě publikovaných studií lze spíše usuzovat na její imunomodulační či antiproliferační/proapoptotické působení, a tedy i využití u odpovídajících onemocnění.

Nežádoucí účinky a interakce

V souvislosti s podáváním výtažků z harpagofytu byly zaznamenány ranní bolest hlavy, šelesty v uších či ztráta chuti k jídlu. Zmiňována bývá rovněž jeho schopnost interagovat s perorálními antidiabetiky či antihypertenzivy.
Zástupci na trhu: Uňa de Gato, BoswelProtect, BIOMENT tablets 60 5Arthro komplex aj.

Jiří Slíva
Převzato z
Doplňky stravy. Praha: Triton 2009
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster