Detail hesla - Doplňky stravy ovlivňující nervový systém

Doplňky stravy ovlivňující nervový systém



Slovníková definice
viz Doplňky stravy

Plná definice
Poruchy spánku, nižší schopnost se koncentrovat na právě prováděnou činnost, stížnosti na špatnou paměť či smutná až depresivní nálada jsou stavy, jejichž vysokou prevalenci v běžné populaci je možné jednak přičíst prodlužující se očekávané průměrné délce života, jednak bezesporu souvisí s každodenním psychickým stresem a nedostatečnou duševní hygienou. Problémy s nízkou koncentrací velmi často bývají řešeny podáváním přípravků obsahujících kofein. Nově se rovněž setkáváme s prostředky s obsahem nenasycených mastných kyselin, jejichž užívání bývá spojováno s podporou rozvoje centrálního nervového systému a mentálních schopností.

Poruchy spánku

Nespavost bývá definována jako porucha usínání, přerušovaný spánek a/nebo jako časné probouzení. Je zřejmé, že délka spánku potřebná ke zotavení organismu je v populaci značně variabilní, obecně však můžeme říci, že v průměru potřebujeme přibližně šest až osm spánkových hodin. Vedle nefarmakologických opatření se dnes v léčbě nespavosti uplatňují především hypnotika III. generace (zolpidem, zopiclon aj.), nově je registrován melatonin a výhledově se pravděpodobně budou uplatňovat např. látky ovlivňující melatoninergní systém (ramelteon aj.). Po boku těchto léčivých přípravků se rovněž setkáváme s látkami, u nichž je deklarován podobný účinek, avšak jsou prodávány jako potravinové doplňky. Velkou měrou se jedná o výtažky řady rostlin, jakými jsou kozlík lékařský (Valeriana officinalis), meduňka lékařská (Melissa officinalis), řebříček obecný (Achillea millefolium), chmel otáčivý (Humulus lupulus), mučenka pletní (Passiflora incarnata) a jiné.

Výše zmiňovaný melatonin je však v některých zemích dostupný též ve formě doplňků stravy. Jedná se o látku přirozeně se vyskytující v oblasti epifýzy a je nezbytný pro udržení cirkadiánních rytmů. V případě nespavosti je zde jeho koncentrace významně snížena a nabízí se tak předpoklad dosažení spánku při jeho suplementaci zvenčí. V metaanalýze 17 klinických studií melatonin výrazně zkracoval dobu do usnutí a prodloužil i celkové trvání spánku, přičemž nikterak neovlivňoval jeho architekturu. Doporučená perorální dávka pro iniciaci spánku je 0,1–0,3 mg v době uléhání.

Součástí doplňků stravy doporučovaných při nespavosti bývá poměrně často též látka známá jako L-theanin. Jedná se o aminokyselinu, jejíž přítomnost je vázána téměř výhradně na rostliny čajovníku (jeho množství obvykle odpovídá přibližně 1–2% hmotnosti sušených čajových lístků). Poprvé byl popsán již v roce 1949 a schválen o 15 let později v Japonsku jako doplněk stravy. Po perorálním podání je poměrně rychle vstřebáván a přestupuje přes hematoencefalickou bariéru, přičemž následně v některých oblastech mozku moduluje uvolňování serotoninu a dopaminu. Výsledkem je zvýšení alfa-vlnové aktivity, pro které je nejčastěji využíván – je schopen antagonizovat účinky kofeinu, avšak jeho výsledný účinek je výrazně závislý na podané dávce. Současně však je literárně popisován i jeho možný antikancerogenní, antioxidační či neuroprotektivní účinek.

Klinické zkušenosti

Pravděpodobně nejpodloženější klinická účinnost se týká kozlíku a meduňky. V souvislosti s podáváním kozlíku vyzněla v jeho prospěch nedávno publikovaná metaanalýza, jejíž autoři konstatují téměř dvojnásobnou pravděpodobnost zlepšení kvality spánku při užívání kozlíku v porovnání s placebem, a to bez výskytu závažnějších nežádoucích účinků. Účinek je možné připsat tzv. valepotriátům (valtrát, dihydrovaltrát, acevaltrát aj.).
L-theanin podávaný v dávce 200 mg vedl ke zvýšení alfa-vlnové mozkové aktivity, což osoby vnímaly jako navození relaxace, a to přibližně 40 minut po podání. Jiné práce, byť prováděné na zvířecím modelu, popisují jeho hypotenzní účinky či zpomalení srdeční frekvence. Recentně provedená, dvojitě zaslepená studie, ve které byl podáván L-theanin v dávce 250 mg a kofein 150 mg zdravým dobrovolníkům, popisuje jejich vzájemnou výraznou interakci ve smyslu protichůdných klinických účinků.

Nežádoucí účinky a interakce

Zajímavostí budiž ojediněle popisovaný vznik závislosti u některých jedinců.

Zástupci na trhu: Benosen, Hypnosed, Valeriana Andina aj.

Poruchy paměti

Současná farmakoterapie není schopna výrazněji zvrátit ztrátu paměti, je však do určité míry schopna její další ztrátu omezit a stabilizovat tak stávající stav. Po boku inhibitorů cholinesteráz (rivastigmin, donepezil či rivastigmin) či NMDA antagonisty, memantinu, je velmi rozšířeno užívání přípravků s obsahem látek pocházejících z jinanu dvojlaločného (Ginkgo biloba); v menší míře jsou využívány též extrakty ze šalvěje (Salvia officinalis), meduňky (Mellisa officinalis), chlorela, gotu kola či withanie opojná (Withania somnifera) aj. Známé je též klinické využívání lecitinu (fosfatidylcholin).

Ginkgo a jiné rostlinné extrakty

Jinanové extrakty (EGb) jsou součástí jak léčivých přípravků, tak i doplňků stravy. Ačkoliv jejich hlavní indikací stále zůstává především kognitivní deficit, v poslední době začíná být využíván též příznivý vliv na periferní cévní systém, a je proto možné setkat se i s indikacemi, jako jsou intermitentní klaudikační bolesti, vyvolané obstrukcí periferního cévního řečiště, závratě či tinnitus.

Ginkgo je údajně nejstarší stromovitá rostlina rostoucí na Zemi, přičemž její původ sahá až do období paleozoiku (tj. rostla zde již před více než 225 miliony let). Hlavní klinický účinek jinanu je připisován především dvěma skupinám chemických látek. Jednak to jsou glykosidy, jednak terpenoidy (ginkgolidy a bilobalidy). Glykosidy (kaemferol, quercetin, isorhamnetin a proanthocyanidiny) obvykle představují 22–27% získaného extraktu a je jim vlastní především antioxidační účinek a inhibiční vliv na PAF (platelet activating factor), jenž vyvolává agregaci krevních destiček. Zejména quercetin pak zvyšuje uvolňování serotoninu na nervové synapsi, zabraňuje snižování počtu cholinergních a alfa-adrenergních receptorů a omezuje tvorbu oxidu dusnatého (neuroprotektivní účinek). Naproti tomu terpenoidy dosahují obvykle pouze koncentrace do 5–7% a jsou zodpovědné za zlepšení cirkulace v mozku a zbývajících částech těla. Zmiňován je rovněž jejich vliv na PAF, a dále inhibice cGMP-fosfodiesterázy, vedoucí k nárůstu cGMP a tedy k relaxaci stěny cévní.

U extraktů z meduňky i šalvěje je popisován především jejich antioxidační účinek a navíc i afinita obsažených glykosidů či flavonoidů k nikotinovým a muskarinovým receptorům v oblasti mozkové kůry.

Klinické zkušenosti
V odborné literatuře je dokumentováno více než 120 studií provedených s EGb u pacientů s poruchou kognitivity. Z hlediska tohoto parametru se však jako jedna z nejpřínosnějších jeví téměř dva roky stará metaanalýza dosud publikovaných studií (Medline, Lilacs, Cochrane, disertační abstrakta (USA), ADEAR – databáze klinických studií u Alzheimerovy nemoci aj.) hodnotících léčbu Alzheimerovy nemoci. EGb je zde prezentována jako látka s nepříliš velkým, přesto však statisticky významným příznivým vlivem na kognitivní funkce nemocných. Analýza z loňského roku se k účinkům jinanu staví spíše zdrženlivěji, současně však konstatuje jeho bezpečnost.

Nežádoucí účinky a interakce

V posledních letech bývá poměrně často diskutovaná možnost lékových interakcí EGb a jiných látek ve vztahu ke krvácení. Literárně je zmiňován případ intracerebrálního krvácení při konkomitantním užívání EGb a ibuprofenu a EGb a warfarinu – opět ve formě kazuistik.

Zajímavý a v tomto ohledu rovněž velice podstatný je závěr farmakokinetické studie provedené na zdravých dobrovolnících, ve které bylo zjištěno, že koadministrace EGb společně s warfarinem nikterak signifikantně neovlivňuje jeho kinetiku. Nepodařilo se rovněž prokázat ani možnou interakci mezi oběma látkami na úrovni cytochromu P450 2C9 in vivo, tedy isoformou, kterou je primárně metabolizován warfarin. Podobně negativní závěr přinesla i otevřená randomizovaná studie na zdravých dobrovolnících sledující možné ovlivnění kinetiky antiagregačně působícího cilostazolu či clopidogrelu, a to při současném podávání EGb v dávkách 120 či až 240 mg. Bezpečnost jinanu potvrzuje též review dosud provedených studií publikované v loňském roce.

Zástupci na trhu: Ginkgo biloba, GS Ginkgo Forte aj.

Prekurzory acetylcholinu (lecitin aj.)

Lecitin působí jako prekurzor acetylcholinu, jehož hladiny klesají úměrně rozvíjející se demenci. Vedle výše popisované blokády enzymů odbourávajících již přítomný acetylcholin, nabízí takovýto přístup zvýšení koncentrace acetylcholinu povzbuzením jeho syntézy.

Klinické zkušenosti

Ačkoliv se nastíněný mechanismus působení zdá být více než jasný, výsledky o účinnosti lecitinu v dosavadních klinických studiích již nejsou tak přesvědčivé. Větší naděje jsou proto vkládány do dalších fosfolipidů, které se rovněž podílejí na syntetických pochodech acetylcholinu, jako je např. CDP-cholin (cytidin 5'-diphosphocholin). Jejich účinnost je však podložena pouze několika menšími studiemi a je proto nezbytné její ověření v rozsáhlejším výzkumu.

Zástupci na trhu: GS Lecitin, Nefdesanté Lecitin, Renovit Lecitin aj.

Podpora a ochrana nervového systému

O možném neuroprotektivním působení slýcháme ponejvíce v souvislosti s lecitinem (viz výše) a nenasycenými mastnými kyselinami.
Nicméně některé provedené epidemiologické studie poukazují rovněž na pozitivní působení flavonoidů (viz kapitola 1), a to především díky jejich antioxidačnímu účinku či protektivnímu působení na stěnu cévní. Navíc quercetin a jemu strukturně blízké flavonoidy (myricetin, fisetin či luteolin) ve studiích in vitro na buněčných kulturách vykazovaly výrazný cytoprotektivní účinek za přítomnosti peroxidu. Avšak quercetin již neposkytoval ochranu neuronů v oblasti substantia nigra in vivo, a to pravděpodobně z důvodu nedostatečné penetrace přes hematoencefalickou bariéru. Na straně druhé však podávání přípravků s obsahem lecitinu a quercetinu významně snižovalo velikost ischemického ložiska. Povzbudivé jsou rovněž výsledky novějších prací popisujících protektivní účinky flavonoidů i na buňky sítnice; nejvíce je zde zmiňován myricetin.

Nenasycené mastné kyseliny

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) představují velice podstatnou součást plazmatických membrán buněk neuronů. Jedná se především o kyselinu eicosapentaenovou (EPA), arachidonovou (AA) a docosahexaenovou (DHA), které si naše tělo běžně syntetizuje z kyseliny alfa-linolenové (ALA) a kyseliny linolové (LA). Naprosto zásadní je dostatečný příjem těchto látek během nitroděložního vývoje, kdy slouží pro optimální vývoj centrálního nervového systému a sítnice. Fétus však není schopen syntézy složitějších kyselin de novo až do počátku 3. trimestru a v jejich dodávce je tak zcela závislý na své matce. Plné soběstačnosti v syntéze těchto kyselin dosahuje mezi 6. měsícem a 1. rokem života.
 



Obrázek 1: Chemická struktura vybraných nenasycených mastných kyselin

Klinické zkušenosti

Důležitost dostatečné suplementace PUFA akceptovala již velká část odborných společností, které se touto problematikou aktivně zabývají (mj. World Association of Perinatal Medicine, Early Nutrition Academy či Child Health Foundation). Jejich podávání doporučují již během těhotenství a dále i během laktace. Pro novorozence a kojence je dostatečný příjem těchto kyselin zajištěn kojením. Vyskytnou-li se překážky v kojení, pak je doporučováno podávání DHA v množství odpovídající 0,2-0,5% celkové hmotnosti jejich tělesného tuku.
Existují též práce popisující negativní vztah mezi užíváním PUFA s dlouhým řetězcem a výskytem předčasných porodů. Popisován je rovněž pozitivní vztah mezi užíváním PUFA a lepším mentálním vývojem u dětí, jež tyto látky užívaly.

Nežádoucí účinky a lékové interakce
Nejsou popisovány.

Zástupci na trhu: EPA 300 + DHA 200, Marin-Q mami, Pregnium aj.

Jiří Slíva
Převzato z
Doplňky stravy. Praha: Triton 2009
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce



Přiložené soubory
Design and code by webmaster