Detail hesla - Vitaminy
Vitaminy
Slovníková definice
Plná definice
Vitamin A
Vitamin A (retinoli acetas, axeroftol) je nutný pro tvorbu fotosenzitivního pigmentu v sítnici a pro normální funkci epitelových buněk. Projevem hypervitaminózy je hrubá kůže, suché vlasy, hepatomegalie a zvýšení plazmatické hladiny vápníku.
Vitamin D
Vitamin D je souborné označení pro antirachiticky účinné látky, které vznikají fotochemickými reakcemi ze steroidních provitaminů D. Z ergosterolu vzniká působením UV záření vitamin D2 (ergocalciferolum) a ze 7–dehydrocholesterolu vitamin D 3 (cholekalciferol neboli colecalciferolum). V organismu se tato látka dále metabolizuje v játrech a ledvinách na hormonálně účinné formy, tj. 25–OH-D 3 a 1,25–OH-D 3 . Ty regulují spolu s parathormonem a kalcitoninem homeostázu vápníku (viz Kap. 62). Nedostatek vitaminu D se projeví u dětí jako rachitis, u dospělých jako osteomalácie. Používají se přípravky obsahující ergokalciferol, cholekalciferol, kalcitriol (calcitriolum) a dihydrotachysterol, který nemá antirachitický účinek, ale působí dlouhodobě.
Vitamin E
Vitamin E nebo tokoferol (α–tocoferoli acetas) má dosud nejasnou funkci. Předpokládá se, že vitamin E je buněčné antioxidans. Terapeutické užití je empirické u neplodnosti, habituálních potratů, poruch trofiky sliznic a kůže.
Vitamin K
Vitamin K (syn. fytomenadion, vitamin K 1 ) je nutný pro syntézu hemokoagulačních faktorů v játrech. Používá se jako profylaxe a terapie krvácení při koagulopatiích a jako antidotum při předávkování p.o. antikoagulanciemi. Menadiol (vitamin K 3 ) je syntetický derivát, který je rozpustný ve vodě, indikací jsou sekundární hypoprotrombinémie.
Vitaminy rozpustné ve vodě
Mezi vitaminy rozpustné ve vodě patří skupina vitaminů B (B 1 , B 2 , B 6 , B 12 , kyselina listová, vitamin PP, kyselina pantothenová) a vitamin C.
Vitamin B1
Vitamin B1 neboli thiamin nebo aneurin (thiamini hydrochloridum ) odstraňuje příznaky hypovitaminózy, označované jako nemoc beri-beri. Terapeuticky se vitamin B 1 používá u hypovitaminóz, neuritid, roztroušené sklerózy, psychických poruch a při terapii chemoterapeutiky, která potlačují střevní floru syntetizující vitaminy skupiny B. Ve stejných indikacích jako thiamin se injekčně používá kokarboxyláza (difosfothiamin, cocarboxylasum). V tucích rozpustný derivát vitaminu B 1 se nazývá benfotiamin, který má lepší biologickou dostupnost a nemá charakteristický zápach thiaminu.
Vitamin B2
Vitamin B2 neboli riboflavin (riboflavinum) se účastní prakticky všech oxidoredukčních procesů. Terapeuticky se podává při různých dermatitidách spolu s dalšími vitaminy skupiny B.
Vitamin B6
Vitamin B6 neboli pyridoxin nebo pyridoxal (pyridoxini hydrochloridum ) reguluje neuromuskulární dráždivost. Při nedostatku vitaminu B 6 se zvyšuje neuromuskulární dráždivost až k prahu křeči. Sekundární hypovitaminóza vzniká po podání tuberkulostatika INH (tuto léčbu nutno doplňovat přívodem vitaminu B 6 ).
Vitamin B12
Vitamin B12 neboli kyanokobalamin (cyanocobalaminum) je nezbytně nutný pro normální krvetvorbu. Podává se u perniciózní anémie.
Kyselina listová
Kyselina listová (acidum folicum) je nezbytným faktorem pro syntézu DNA; má význam pro krvetvorbu.
Vitamin PP
Vitamin PP neboli nikotinamid (nicotinamidum) se účastní všech oxidoredukčních procesů a je důležitý pro udržení normální funkce CNS, kůže a trávicího ústrojí. Podává se při duševních a nervových poruchách a při dermatitidách. Kyselina nikotinová (niacin) a zejména její různé estery jsou účinnou složkou četných vazodilatačních přípravků.
Kyselina pantothenová
Tento vitamin je částí molekuly koenzymu A. Hypovitaminózy kys. pantothenové se nevyskytují. Jako dexpanthenol se podává samostatně jako terapie střevních atonií nebo u polyneuropatií, dále jako součást polyvitaminových přípravků k odstranění únavy, při předrážděnosti, poruchách spánku a jako podpůrná léčba při poruchách jater. Lokálně se často používá k podpoře epitelizace.
Vitamin C
Vitamin C neboli kyselina askorbová (acidum ascorbicum) je důležitou antioxidační látkou. Jeho nedostatek se projevuje avitaminózou zvanou skorbut. Při jeho nedostatku jsou nejvíce poškozeny kapilární endotelie, zubní lůžko a dásně, rány se špatně hojí a dochází k drobným krvácením (skorbut). Podávání vitaminu C se provádí při hypovitaminózách, často při tzv. „jarní únavě“ a jako podpůrná léčba při nachlazení a infekčních onemocněních. Používá se také v rekonvalescenci a v těhotenství. Megadávky se zkoušejí i při nádorových onemocněních.
Vitamin P
Vitamin P neboli rutin (rutinum, rutosidum) je fl avonoid s protiedémovým a venoprotektivním účinkem; často se podává spolu s vitaminem C při zvýšené cévní fragilitě. Oxerutin je standardizovanou směsí rutosidů. Z dalších účinků, které se mohou projevovat i klinicky, dochází k inhibici agregace erytrocytů a zvýšení jejich deformability, ke zlepšení mikrovaskulární perfúze, a byl prokázán i ochranný vliv na endotelie. Monohydroxyetylrutosid působí rovněž jako antioxidant.
Vitageny
Jako vitageny se označují látky, které mohou také mít význam stavebních a energetických zdrojů pro organismus. Mezi ně patří nenasycené mastné kyseliny (vitamin F), inositol, cholin, methionin, L-karnitin (vitamin BT, levocarnitinum) a kyselina thioktová (acidum thiocticum). Látky tohoto typu se používají k prevenci tukové degenerace jater a při hepatitidách.
Multivitaminové preparáty
Přípravky obsahující směsi vitaminů spolu s různými minerály se používají k úpravě komplexnějších vitaminových deficiencí. Většinou jde o doplňkovou léčbu základního onemocnění, kterou si hradí sám pacient.
Autor: Prof. MUDr Sixtus Hynie DrSc.