Detail hesla - Echinokokóza

Echinokokóza



Slovníková definice
Původcem je larvální stadium tasemnice Echinococcus granulosus. Zdrojem nákazy je nejčastěji pes, v jehož střevě žije dospělá tasemnice. Člověk se nakazí alimentární cestou po styku s infikovaným psem, který vylučuje vajíčka výkaly. Z vajíček se ve střevě uvolňují larvy, které pronikají do krevního oběhu a dostávají se do jater i jiných orgánů. Zde vytvářejí dutinu naplněnou tekutinou – hydatickou cystu. Nákaza se vyskytuje především tam, kde jsou psi využíváni k hlídání pasoucích se zvířat. V ČR se s onemocněním setkáváme především u osob pocházejících z endemických oblastí (Středomoří, východní Evropa, západní Asie, severní a východní Afrika a Latinská Amerika). Na světě jsou infikovány 2 až 3 miliony lidí. Klinické příznaky se objevují za 1 až 20 let po nákaze a záleží na lokalizaci a velikosti cysty. Cysta přetrvává v člověku řadu let, postupně roste a může dosáhnout velikosti v průměru 15 až 20 cm. V 65 % bývá cysta lokalizována v játrech, asi v 25 % v plicích a v méně než 10 % v jiných orgánech. Jaterní echinokokóza se projeví bolestí v krajině jater, zvětšením jater a často i obstrukční žloutenkou. Plicní echinokokóza se manifestuje bolestí na hrudi, kašlem a někdy hemoptýzou. Obávanou komplikací je narušení integrity cysty, které má za následek uvolnění parazitárních antigenů do oběhu s následnou prudkou alergickou reakcí. Podezření na echinokokózu vyslovíme z nálezu zobrazovacích metod. Diagnózu potvrdí sérologické vyšetření. Základním léčebným postupem je chirurgický zákrok doplněný chemoterapií albendazolem. Cysty mohou i po letech recidivovat, a proto nemocného dlouhodobě sledujeme klinicky, sonograficky i sérologicky.


Autor: Redakce

Design and code by webmaster