Detail hesla - Uštknutí zmijí

Uštknutí zmijí



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice
Zmije obecná je naším jediným jedovatým hadem. Její jed je velice účinný. Jedu má však zmije jen velmi malé množství (asi polovinu letální dávky), a proto je těžký nebo dokonce smrtelný průběh u dospělého zdravého člověka vzácný. Život je ohrožen u dětí, u starých nebo jinak oslabených lidí a po několikerém uštknutí. Závažnější průběh lze očekávat při uštknutí do oblasti hlavy a krku, v případech, kdy zuby zasáhnou přímo cévu (např. varix), a při uštknutí velkým hadem. Asi 40 % uštknutí je tzv. „suchých“, tj. bez aplikace jedu do rány. Zmijí jed obsahuje cirkulační, hemoragické a hemolytické toxiny a neurotoxiny.

Klinický obraz

Většina uštknutí proběhne pod obrazem lokální bolestivosti s otokem, s bolestivým zduřením regionálních lymfatických uzlin a nevolností. Samo uštknutí zabolí jako píchnutí jehlou, na pokožce pak vidíme obvykle dva krvácející vpichy asi 1 cm od sebe. Kolem tohoto místa rychle vzniká bledá papula a vytváří se lokální otok, který může progredovat po celé končetině a vzácně se šířit až na trup (ústup otoku lze očekávat až po 3–4 dnech). Vlivem hemoragických a hemolytických toxinů místo uštknutí (někdy i celý otok) postupně mění barvu – zmodrá až zfialoví. Dostavují se velmi nepříjemné pálivé bolesti zpočátku místa uštknutí, později typicky regionálních lymfatických uzlin (někdy je naopak bolest překvapivě malá). Z celkových příznaků se do 30–120 minut často objevuje nevolnost, u středně těžkých otrav se dostavuje zvracení, bolesti břicha, pocení a průjem. V těžkých případech dochází k dušnosti, hypotenzi, rozvoji šoku a poruše vědomí.

Léčba

• Vždy je nutné zvážit hospitalizaci, byť jen k jednodenní observaci, neboť i intoxikace zprvu hodnocená jako velmi lehká může být později provázena těžkými projevy (u dítěte je hospitalizace nutností).
• Při prvním kontaktu nemocného uklidníme, končetinu imobilizujeme (dlaha, pružné obinadlo), ale nezaškrcujeme, místo uštknutí nevysáváme, nerozřezáváme ani nevyplachujeme. Můžeme lokálně dezinfikovat a krýt sterilním obvazem.
• Od pacienta se snažíme zjistit čas uštknutí, velikost a popis hada (dospělý jedinec zmije obecné je 60–70 cm dlouhý, obvykle má šedou barvu a výraznou tmavou klikatou čáru na hřbetě).
• Zvláště u alergických nemocných je vhodné podat antihistaminika (Zyrtec, Xyzal, Fenistil) a kortikoidy (pokud možno i.v.).
• Nemocný musí být transportován do zdravotnického zařízení, kde je v případě těžkého průběhu možné přijetí na JIP nebo ARO.
• Při bolestech podáváme analgetika (nevhodná je kyselina acetylsalicylová pro zvýšení rozsahu hemoragií).
• V případě těžké úzkostné reakce je možné podat anxiolytika (diazepam, midazolam).
• Antisérum (např. Antitoxinum Vipericum): K jeho aplikaci přistoupíme v případě rozvoje celkových příznaků (zvracení, dušnost, hypotenze, bolesti břicha). Podáváme i.v. v infuzi trvající asi 30 minut (s.c. nebo i.m. podání se považuje za neúčinné). Rychlejší infuze vede častěji k rozvoji alergické reakce, která je častým nežádoucím účinkem antiséra.

Konzultace: Otravy jedovatými hady, Klinika anesteziologie a resuscitace 1. LF UK a VFN, U Nemocnice 2, 120 08 Praha 2, tel.: 224 962 244 nebo 224 917 793.

Převzato z

Češka R. et kol.
Interna. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz

Autor: prof. MUDr. Richard Češka, CSc. a kolektiv autorů

Design and code by webmaster