Detail hesla - Angína

Angína



Slovníková definice
Horečnaté onemocnění způsobené viry nebo bakteriemi postihující mandle nebo i sliznici nosohltanu.

Plná definice
Z bakterií jsou nejčastěji příčinou angíny Streptococcus pyogenes, u nás vzácně Corynebacterium diphteriae, u starších osob Arcanobacterium haemolyticum a anaerobní mikroorganismy. Z virů nejčastěji EBV, CMV, adenoviry, herpes simplex a Coxsackie skupiny A.
   
Pro onemocnění je typické zarudnutí a zduření mandlí, které mohou být pokryté povláčky, zpravidla jsou zduřelé i bolestivé submandibulární uzliny, pacienti mívají polykací potíže a horečku. Intenzita zánětlivého zarudnutí hltanu, tonzil, popřípadě měkkého patra, přítomnost nebo chybění exsudátu, puchýřků, petechií a enantému může být diagnostickou pomůckou v etiologické rozvaze. Onemocnění má svoje věková i sezónní specifika. V kojeneckém a batolecím věku vyvolávají angínu nejčastěji viry, v zimních měsících především tzv. respirační viry. V předškolním věku dominují streptokoky s maximálním výskytem na podzim. Infekční mononukleóza je především onemocněním školních dětí a mladistvých. Coxsackie viry se uplatňují většinou v létě a postihují hlavně děti.

Streptokoková angína nejčastěji postihuje děti ve věku 5–10 let. Je vyvolána beta-hemolytickým streptokokem ze skupiny A, vzácně jiným. Onemocnění začíná náhle horečkou, mohou být, zejména u dětí, bolesti břicha i zvracení, polykací obtíže. Krátce nato vidíme šarlatově rudé hrdlo a tonzily, mohou být petechie na měkkém patře. Podle přítomnosti a rozsahu povláčků mluvíme o angíně katarální, folikulární, lakunární až pseudomembranózní. Je-li streptokoková angína provázena typickou vyrážkou, jedná se o spálu.

Záškrt je u nás vzácné onemocnění vyvolané toxickými kmeny Corynebacterium diphteriae. Může se objevit jako importovaná nákaza. Difterická angína je charakterizována pevně ulpívajícími šedobělavými povlaky na mandlích při horečce kolem 38 °C.

Plautova-Vincentova angína je vyvolána anaerobní flórou, bývá většinou jednostranná a vzniká obvykle v místě primárně poškozené sliznice. Její výskyt je ojedinělý. Vzácně se onemocnění šíří měkkými tkáněmi až na krk.
Méně obvyklé formy bakteriálních angín jsou gonokoková faryngitida a sekundární lues.
Adenovirová tonzilofaryngitida je nejčastější angínou starších kojenců a batolat, kdy je streptokoková etiologie vzácná. Je obvykle provázena postižením i dalších částí respiračního traktu: kašlem, rýmou, případně i konjunktivitidou.

Herpangína je onemocnění vyvolané enteroviry, především Coxackie ze skupiny A. Onemocnění se vyskytuje častěji v létě, je provázeno horečkou, zarudnutím tonzil i patrových oblouků, kde se nalézají drobné vezikuly. Zduření podčelistních uzlin obvykle chybí.

Infekční mononukleóza je vyvolána herpetickým virem EBV, vzácněji CMV. Nejvyšší incidence onemocnění je u starších dětí, adolescentů a mladých dospělých. Pro tuto diagnózu svědčí pozvolný vzestup teploty s narůstajícími polykacími potížemi a zarudnutí nosohltanu i tonzil. Na tonzilách, které mohou být značně zduřelé, se tvoří povláčky až souvislé povlaky působící někdy dechové potíže. Jsou značně zduřelé krční, ale i další lymfatické uzliny, na patře jsou čárkovité petechie, objektivně dále nacházíme hepato- a splenomegalii.

U všech uvedených angín může dojít k mesotitidě a sinusitidě. Při streptokokové angíně může vzniknout peritonzilární absces či flegmóna vyznačující se výraznou asymetrií tonzil. Pozdními sterilními komplikacemi jsou revmatická horečka a glomerulonefritida. Při diftérii mohou být časné nebo pozdní reverzibilní chabé parézy a myokarditida. U osob očkovaných proti záškrtu však nedochází k maligní diftérii ani krupu.

Diagnóza angíny vychází jednak z klinického obrazu, jednak z laboratorního vyšetření. Pro bakteriální původ svědčí leukocytóza s neutrofilií a posunem doleva, u infekční mononukleózy nacházíme kromě převahy mononukleárů atypické monocyty. Pozitivní nález heterofilních protilátek potvrdí diagnózu EBV mononukleózy, při sporném výsledku vyšetříme specifické protilátky. Často jsou též zvýšené jaterní enzymy. Klinický obraz a kultivační vyšetření jsou nejdůležitější u diftérie, kapavky a luetické angíny. Z neinfekčních příčin nesmíme opomenout angínu u agranulocytózy.

Tonzilitidy virové etiologie léčíme symptomaticky. U streptokokových angín je prvním lékem volby penicilin, v případě přecitlivělosti makrolidy. Tato antibiotika jsou účinná i u diftérie, lues a kapavky. U difterické angíny podáváme specifický hyperimunní globulin.

Marie Staňková, Vilma Marešová, Jiří Vaništa
Převzato z
Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce


Doporučená literatura z nakladatelství Triton:

nakladatelství Triton
Antimikrobní terapie v praxi


Design and code by webmaster