Detail hesla - Amébóza

Amébóza



Slovníková definice
Původcem jsou střevní améby, které náleží ke dvěma morfologicky identickým druhům Entamoeba histolytica a Entamoeba dispar.

Plná definice
Entamoeba dispar je nepatogenním prvokem působícím pouze asymptomatickou střevní infekci. Entamoeba histolytica je patogenní a je původcem invazivní střevní či mimostřevní amébózy. Charakteristiku nákazy způsobené patogenním a nepatogenním druhem améby podává tabulkata. Nákaza se přenáší cystami, které vylučuje infikovaná osoba stolicí a které kontaminují vodu či potraviny. Infekční dávka je malá a je možný přímý mezilidský přenos. Amébóza se vyskytuje častěji v teplých oblastech s nízkou hygienickou úrovní. Hlavní endemické oblasti jsou indický subkontinent, jihovýchodní Asie, Blízký východ, jižní a západní Afrika, Střední a Jižní Amerika. Na světě ročně onemocní asi 50 milionů lidí a více než 50 tisíc z nich nákaze podlehne. U nás se s amébózou setkáváme u cestovatelů nebo imigrantů. Od nich se nákaza může přenést na další osoby, které pak nemají v anamnéze údaj o pobytu v tropech. V ČR se ročně nosičství cyst Entamoeba histolytica /dispar mikroskopickým vyšetřením stolice zjistí u 40 až 50 osob.

Většina nákaz proběhne asymptomaticky. Rozeznává se střevní a mimostřevní amébóza. Střevní amébóza se projeví buď pouze amébovým průjmem s několika poloformovanými stolicemi s lehkou příměsí hlenu či krve, nebo jako amébová dyzenterie s častějšími stolicemi a zřetelnou příměsí hlenu a krve. S těžším průběhem amébózy se lze setkat u podvyživených jedinců, u těhotných žen, kojenců a také u osob léčených kortikosteroidy či jinými imunosupresivy. Vždy hrozí průnik améb ze střeva do krve a vznik mimostřevní amébózy, zpravidla v podobě amébového abscesu jater. Ten může vzniknout i po uplynutí mnoha let od pobytu v endemické oblasti. Projeví se horečkou, bolestivou hepatomegalií a příznačným sonografickým nálezem.
   
Střevní amébóza se diagnostikuje vyšetřením tří vzorků stolice odebraných obden. První vzorek slouží k mikroskopickému průkazu trofozoitů a případně ke kultivačnímu průkazu améby na speciálních půdách. Vzorek je třeba vyšetřit při pokojové teplotě do 2 hodin po defekaci a nelze ho uchovávat v chladničce. Další dva vzorky stolice slouží pro průkaz amébových cyst. Lze je ponechat v chladničce až 48 hodin, ale vzorky nesmí zmrznout. Přítomnost patogenní Ent. histolytica lze zjistit nálezem specifického antigenu ve stolici, polymerázovou řetězovou reakcí nebo izoenzymovou analýzou améby izolované kultivací čerstvé stolice. Vyšetření stolice na amébózu se provádí před podáním protiprůjmových léků, neboť ty snižují pravděpodobnost průkazu améb. U amébového abscesu bývá vysoká sedimentace červených krvinek a leukocytóza. Parazitologické vyšetření stolice je však často negativní a amébový původ abscesu objasní nález vysokého titru amébových protilátek v séru.
   
Lékem volby jsou nitroimidazolové přípravky. U asymptomatické střevní amébózy se podávají metronidazol 3 x 500 mg nebo ornidazol 2 x 500 mg po dobu 10 dnů. Alternativním lékem je paromomycin 3 x 500 mg po dobu 10 dnů. Pokud nelze u asymptomatické osoby laboratorně odlišit nákazu Ent. histolytica a Ent. dispar, léčí se osoby se zvýšenou hladinou amébových protilátek a osoby, které byly ve styku s případem invazivní amébózy. Při průkazu nepatogenní Ent. dispar není léčba nutná. Osoby s invazivní formou amébózy jsou hospitalizovány na infekčním oddělení. Úspěch terapie se ověří parazitologickým vyšetřením tří vzorků stolice odebraných 3 týdny po ukončení léčby.
   
Při výskytu nákazy se provede parazitologické vyšetření stolice u rodinných příslušníků a jiných těsných kontaktů nemocného. Osoby, které dlouho pobývaly v endemických oblastech, jsou po návratu vyšetřeny a v případě pozitivního nálezu léčeny. Při pobytu v endemické oblasti je třeba důsledně dodržovat zásady hygieny stravování.

Onemocnění podléhá hlášení.

V lidském střevě se mohou vyskytovat další druhy améb, jako Entamoeba hartmanni, Entamoeba coli a Endolimax nana. Jde o komenzály střeva a jejich nález při parazitologickém vyšetření stolice nevyžaduje léčbu.

Tab. Charakteristika nákaz Entamoeba histolytica a Entamoeba dispar

Původce Entamoeba histolytica Entamoeba dispar
Charakteristika nákazy invazivní neinvazivní
Výskyt u 10 % infikovaných osob u 90 % infikovaných osob
Chorobné změny střevo, mimo střevo žádné
Vyšetření stolice forma magna, cysty forma minuta, cysty
Endoskopie rektosidmoidea vředy normální nález
Sérologie pozitivní negativní
Léčení ano není třeba

Marie Staňková, Vilma Marešová, Jiří Vaništa
Převzato z
Repetitorium infekčních nemocí. Praha: Triton 2008.
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce


Doporučená literatura z nakladatelství Triton:

nakladatelství Triton
Lékařská mikrobiologie - nesmí se dělat dotisk!!!


Design and code by webmaster