Detail hesla - Náhrady srdečních chlopní

Náhrady srdečních chlopní



Slovníková definice
Operace umožňující zvrátit jinak nepříznivou prognózu nemocných s hemodynamicky závažnými a progredujícími chlopenními srdečními vadami. Poškozenou chlopeň, kterou nelze žádnou plastikou upravit a zachovat, lze nahradit chlopní umělou nebo bioprotézou.

Plná definice

Umělé srdeční chlopně (chlopně mechanické, protézy) se dělí na: kuličkové, diskové nevýklopné, diskové výklopné a dvoulisté. Chlopně kuličkové a diskové nevýklopné byly u nás implantovány v 60. a 70. letech. Později již byly a stále jsou používány chlopně pracující buď na principu vyklápějícího se jednoho disku, nebo dvou poloměsíčitých disků.

Bioprotézy se skládají z našívacího prstence a kostry, do které je všita vlastní biologická chlopeň. Ta je tvořena buď prasečí aortální chlopní, nebo je zkonstruována z hovězího perikardu.

Hlavní výhodou moderních umělých srdečních chlopní je záruka jejich neomezeně dlouhé funkce bez mechanických poruch. Hlavní nevýhodou je však nutnost podávat nemocným po operaci trvale antikoagulační léčbu. Největší předností bioprotéz je to, že antikoagulační léčba je vyžadována pouze 3-6 měsíců po implantaci. Hlavním nedostatkem bio­protéz je však nejistota jejich dlouhodobé dobré funkce. Za 6 až 10 let po implantaci bioprotéz může postupně docházet k rozvoji degenerativních změn v listech biologické chlopně (fibróza, retrakce, kalcifikace). Vzniká pak klinický obraz stenoinsuficience implantované bioprotézy, který až u třetiny operovaných nutí k reoperaci do 10 let a asi u poloviny operovaných do 15 let od první operace. Rozvoj degenerativních změn je urychlován velkým mechanickým namáháním chlopně a nízkým věkem příjemce. Bioprotézy jsou proto vhodné pro operované starší 65-70 let, dále pro nemocné s kontraindikací antikoagulační léčby a také pro implantace do nízkotlakého systému pravého srdce.

Operační riziko u náhrad aortálních chlopní se pohybuje kolem 3 %, u náhrad mitrálních kolem 6 % a u náhrad více chlopní nebo při současné náhradě chlopně a revaskularizaci myokardu mezi 5-12 %. Nemocný po implantaci chlopně je ohrožen možností vzniku protézové endokarditidy, paravalvulárního leaku, tromboembolických příhod, krvácivých komplikací při antikoagulační léčbě a po implantaci bioprotéz rozvojem degenerativních změn v listech biologických chlopní. Pravidelné kontroly kardiologem, prevence infekční endokarditidy (antibiotické krytí každé možné bakteriémie) a pečlivé řízení antikoagulační léčby (INR u náhrad aortálních chlopní mechanickými protézami 2,5, u náhrad mitrálních 3,0) dovedou snížit výskyt komplikací v dlouhodobém pooperačním průběhu na minimum. Náhrady srdečních chlopní jsou pak operacemi, které nemocným nejen významně prodlužují jejich život, ale až dramaticky zlepšují jeho kvalitu.

J. Dominik

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 373.

www.galen.cz


Autor: Galén

Design and code by webmaster