Detail hesla - Doplňky stravy ovlivňující kardiovaskulární systém

Doplňky stravy ovlivňující kardiovaskulární systém



Slovníková definice
Potraviny určené k přímé spotřebě odlišující se od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav – na jejich obalu ani v propagačních materiálech nesmí být tedy uvedena informace o jejich léčivém účinku, jelikož se nejedná o léčiva. Rovněž jejich registrace neprobíhá prostřednictvím SÚKLu (Státní ústav pro kontrolu léčiv), ale cestou SZÚ (Státní zdravotní ústav), jenž posoudí zdravotní nezávadnost výrobku a způsob jeho užívání (dávkování, vhodnost pro těhotné a kojící ženy, vhodnost pro děti apod.). Na základě tohoto posudku vydá Hlavní hygienik Ministerstva zdravotnictví rozhodnutí o povolení uvedení výrobku na trh. Pro doplňky stravy, které obsahují pouze látky uvedené ve vyhlášce č. 446/2004 Sb., není třeba žádat Ministerstvo zdravotnictví o povolení, stačí pouze podat oznámení o uvedení na trh. Doplňky stravy musí současně splňovat i veškeré platné normy kladené na potraviny, jejichž dodržování spadá do kompetence SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce).

Plná definice
Kardiovaskulární onemocnění jsou v Evropě příčinou přibližně poloviny všech úmrtí (nejméně 4 miliony každým rokem). Podle údajů Světové zdravotnické organizace však v celosvětovém měřítku onemocnění srdce či cévní mozková choroba zabíjí ročně více než 12 milionů obyvatel, přičemž u nemalé části nemocných je zjišťována vyšší hladina cholesterolu (WHO, 2002). Je přitom zcela zřejmé, že na tyto choroby plynou i nemalé prostředky ze zdravotního či sociálního systému.

Česká republika v tomto ohledu není žádnou výjimkou, ba spíše naopak. Onemocnění kardiovaskulárního systému u nás představují nejenom jednu z nejčastějších příčin morbidity, ale i mortality. Budeme-li konkrétní, jedná se zejména o akutní koronární syndrom či cévní mozkovou příhodu. Je nanejvýš zřejmé, že potenciál doplňků stravy jakkoliv zvrátit tyto klinicky velmi pokročilé stavy nebude nikterak vysoký. Přesto však je jejich užívání možné doporučit v rámci prevence aterosklerózy či dyslipidémií.

1 Dyslipidémie

U poruch lipidového spektra je hojně využíváno, respektive diskutováno, především podávání fytosterolů, policosanolu, omega-3 mastných kyselin, chitosanu, ale například také běžných potravin, jako je česnek (Alium sativum), čokoláda či víno.

1.1 Fytosteroly

Rostlinné steroly a stanoly jsou přirozené komponenty rostlinného těla, přičemž na straně jedné představují velice významnou stavební složku, na straně druhé ovlivňují řadu fyziologických procesů rostliny. Fytosteroly, které přijímáme jako součást potravy, jsou v posledních letech stále častěji marketinkově komunikovány jako látky schopné snižovat plazmatické hladiny cholesterolu. Předpokládaným mechanismem jejich účinku je kompetice s cholesterolem (především díky jejich strukturní analogii, a tedy i velice podobným fyzikálně-chemickým vlastnostem) ve střevě, a tedy omezení absorpční kapacity pro něj určené. Samy jsou však absorbovány podstatně méně než-li cholesterol, což odpovídá přibližně 5% z celkového podaného množství fytosterolů, respektive fytostanolů.

První zmínky o jejich klinickém využití pocházejí již z 50. let minulého století, kdy bylo popsáno, že konzumace čistých fytosterolů může snižovat hladinu plazmatického cholesterolu. Jelikož se však fytosteroly vyskytují v rostlinách v nepříliš velkém množství (běžnou vyváženou dietou přijímáme přibližně 0,2-0,3 g/den), fytostanolů je obsaženo ještě méně, je třeba pro tyto účely je podávat v koncentrované podobě. Je zřejmé, že jejich množství v jídelníčku vegetariánů bude výrazně vyšší. Např. i v běžné stravě Japonců je udáváno množství 0,3-0,5 g/den. Doporučená dávka schopná významněji ovlivnit plazmatickou hladinu cholesterolu je udávána kolem 1 g/den.

Klinické zkušenosti

Ačkoliv na obalech celé řady dostupných potravin či doplňků stravy máme jedinečnou možnost se každým dnem setkávat s nápisy typu „zdravé pro vaše srdce a cévy“ či „účinek potvrzen klinickými studiemi“, je jejich reálný význam diskutován nejenom v řadě klinických studií, ale též i v několika metaanalýzách.

Law a kol. ve svém přehledu např. dává do spojitosti pokles hladiny cholesterolu v důsledku užívání fytosterolů či fytostanolů v dávce 2 g/den s 25% snížením rizika srdečních onemocnění. Tyto závěry jsou podpořeny i výsledky další studie, která zároveň zmiňuje výhodu podávání fytosterolů i pacientům již léčených hypolipidemicky působícími statiny.

Z metaanalýz hodnotících účinnost fytosterolů zmiňme ještě alespoň práci Moghadasiana, který analýzou 16 klinických studiích dospěl ke zjištění, že jejich užívání vede k poklesu celkové hladiny cholesterolu přibližně o 10% a LDL-cholesterolu o 13%. Výsledky víceméně kopíruje i další, poměrně recentní metaanalýza 13 prací, ve které byl zjištěn pokles celkového cholesterolu o 7-11% (0,65 mmol/l) a pokles LDL o 10-15% (0,64 mmol/l).
Pozitivní jsou též výsledky metaanalýzy 23 studií s téměř 4,5 tisíci nemocných. Zjištěn byl významný pokles LDL cholesterolu oproti placebu o 11%. Zlepšen byl i poměr LDL/HDL a poklesl i celkový cholesterol. Hladina triacylglycerolů však zůstala nezměněna. Tato práce zároveň nabízí cenné srovnání účinnosti fytosterolů a fytostanolů s policosanolem. Ten výrazněji snižoval nejenom hodnotu LDL (o 14%), ale i hladinu celkového cholesterolu (o 9,1%), poměr LDL/HDL či hladinu triacylglycerolů (o 10,9 %).

Dobře ilustrující účinnost fytosterolů v prevenci kardiovaskulárních příhod demonstruje farmakoekonomická studie z Německa, jejímž závěrem je konstatování nákladové účinnosti fytosterolů přidávaných do margarínů. Během uplynulých 10 let jejich přidáváním do margarinů se podařilo předejít 117 000 případům kardiovaskulárních příhod, což přepočteno na finance odpovídá úspoře přibližně 1,3 miliardy euro.

Nežádoucí účinky a interakce

Z nežádoucích účinků je v literatuře zmiňována anorexie, křeče, alergické reakce či průjem při užití beta-sitosterolu v dávce nad 60 mg/den či zácpa při dávkách nad 6 g/den.

Z možných interakcí plynoucích z užívání fytosterolů a fytostanolů je zmiňován vliv na snížení plazmatické koncentrace beta-karotenu a lycopenu, pravděpodobně v důsledku snížené absorpce vitaminů rozpustných v tucích.

Zástupci na trhu: GS Lipicor, Cholestop, Bakol aj.

1.2 Policosanol

Policosanol je směsí alifatických primárních alkoholů extrahovaných z čištěné cukrové třtiny (67% octacosanol, 12% tricosanol, 8% hexacosanol a zbylých 13% je tvořeno dlouhými alkoholovými řetězci), přičemž jeho účinnost byla testována v nejméně 80 studiích. Předpokládaným mechanismem policosanolu je inhibice tvorby mevalonátu, tedy analogický účinek, jakým působí statiny. Doporučená denní dávka se pohybuje v rozmezí 10-20 mg.

Klinické zkušenosti

Jeho účinnost byla testována v nejméně 80 studiích. Pravděpodobně nejzajímavější výsledky přinesla metaanalýza (23 studií s více než 4,5 tisíci nemocných), ve které byla hodnocena nejenom účinnost policosanolu, ale též fytosterolů. Samotný policosanol v denních dávkách 5-40 mg oproti placebu zde výrazně snižoval hladinu LDL (o 23,7%); významné zlepšení bylo zřejmé i v jiných položkách lipidogramu. Zlepšen byl i poměr LDL/HDL a poklesl i celkový cholesterol. Tato práce zároveň nabízí cenné srovnání účinnosti fytosterolů a fytostanolů s policosanolem. Ten výrazněji snižoval nejenom hodnotu LDL, ale i hladinu celkového cholesterolu (o 9,1%). Přesto však výsledky dalších studií nejsou zcela jednoznačné. Vedle např. dokumentovaného synergismu s omega-3 mastnými kyselinami ve dvojitě zaslepené randomizované klinické studii, jíž se zúčastnilo 90 pacientů s hypercholesterolémií, byl rovněž hodnocen význam jeho podávání u pacientů léčených atorvastatinem. Policosanol v dávce 20 mg/den nejenom že v monoterapii nesnižoval hladinu celkového cholesterolu, v kombinaci ani nikterak nezvyšoval účinek atorvastatinu.

Zajímavá jsou též zjištění pramenící z dvojitě zaslepené, randomizované a placebem kontrolované studie 58 dospělých jedinců s normální či jen lehce zvýšenou hladinou cholesterolu, u kterých bylo zjištěno, že každodenní konzumace 20 mg policosanolu pocházejícího z pšenice po dobu 4 týdnů nikterak neovlivnila plazmatickou hladinu triacylglycerolu ani celkového cholesterolu, a to včetně jeho frakcí LDL či HDL.

Účinnost policosanolu úzce koreluje s velikostí podané dávky a z pohledu běžné klinické praxe jsou velmi zajímavé výsledky studií, ve kterých je jeho účinnost dávána prakticky na roveň pravastatinu či simvastatinu.

Policosanol byl rovněž studován v souvislosti s ovlivněním agregability trombocytů. V dávce 20 mg/den podávané po dobu 7 dnů zdravým dobrovolníkům významně omezoval agregabilitu indukovanou ADP (adenosin difosfát) a adrenalinem. Zajímavé je rovněž pozorování, že podávání policosanolu v dávce 5 mg dvakrát denně významně zvyšovalo toleranci zátěže u nemocných s onemocněním koronárního řečiště.

Nežádoucí účinky a interakce

Z nežádoucích účinků jsou zmiňovány především zažívací obtíže. Teoreticky lze předpokládat interakci s antiagregancii či ostatními hypolipidemiky.

Zástupci na trhu: Hypochol

1.3 Omega-3 mastné kyseliny

Hovoříme-li o omega-3 mastných kyselinách, máme obvykle na mysli kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Jejich podáváním se snižuje triacylglycerolémie jakožto následek poklesu VLDL částic. Omega-3 kyseliny rovněž snižují tvorbu triacylglycerolů v játrech a omezují esterifikaci jiných mastných kyselin.

Vysoký obsah EPA v krevní plazmě je spojen se sníženou agregabilitou krevních destiček, a tedy i nižším výskytem kardiovaskulárních příhod. V porovnání s metabolizací arachidonové kyseliny (cestou PGG2 → PGH2) na PGI2 (vazodilatace a snížená agregace trombocytů) a TXA2 (vazokonstrikce, zvýšená agregace destiček), vzniká z EPA (cestou PGG3 → PGH3) PGI3 (vazodilatace a snížená agregace trombocytů) a TXA3 (prakticky neúčinný při agregaci destiček).

Klinické zkušenosti

Klinická účinnost byla hodnocena v řadě klinických studií. Omega-3 mastné kyseliny jsou tč. v České republice mimo jiné registrovány též jako léčivý přípravek. Velice přínosné výsledky týkající se klinické účinnosti omega-3 mastných kyselin přinesla metaanalýza 11 klinických randomizovaných kontrolovaných studií s téměř 16 tisíci pacienty. Byl zde zjištěn podstatný vliv na výskyt fatálních případů infarktu myokardu, jejichž relativní riziko pokleslo v případě užití aktivní látky o 30% (riziko nefatální infarktů myokardu pokleslo o 20%). Analogický účinek se týkal i případů náhlého úmrtí (o 30%) či úmrtí z jakékoliv jiné příčiny (o 20%), a to úměrně velikosti podávané dávky.

Z dalších významnějších studií zmiňme pozitivní vliv na triacylglycerolémii či synergický účinek při jejich současném podání s fytosteroly.

Nežádoucí účinky a interakce

Z nežádoucích účinků jsou zmiňovány především zažívací obtíže. Větší pozornost by měla být věnována pacientům současně léčeným warfarinem.

Zástupci na trhu: 3-omega, Omega 3 Forte, GS MaxEPA, EPA, Hema Sial 500, Rybí olej, Maxicor aj.

1.4 Česnek

Česnek kuchyňský (Alium sativum) je známý především jako výborná aromatická zelenina. Je tvořen z 65 % z vody, přičemž sušinu tvoří fruktóza, sloučeniny síry, proteiny, vláknina a volné aminokyseliny. Kromě toho je zde obsaženo i velké množství saponinů, fosforu, draslíku, síry, zinku, selenu aj. Naprostá většina obsažených látek je hydrofilní povahy (97%) - viz tabulka 1.

Tabulka 1: Farmakologicky účinné látky obsažené v česneku

Hydrofilní látky

Lipofilní látky

S-allylcystein

diallyl bisulfid

alliin

diallyl trisulfid

S-propylcystein

methylallyl sulfid

S-etylcystein

dipropyl disulfid

S-metylcystein

dipropyl sulfid

Se-(metyl) selenocystein

alkyl merkaptan

selenomethionin

allyl methylsulfid

selenocystein

 

   
Z těch nejtypičtějších zmiňme alespoň allicin, který vzniká působení enzymu alliinázy na látku alliin. Právě této látce jsou přisuzovány farmakologické vlastnosti; přirozeně však zodpovídá za typickou chuť čerstvě zpracovaného česneku.

V řadě preklinických studií (studie s lidskými HepG2 buňkami či tkáňovými kulturami potkaních hepatocytů) bylo ukázáno, že látky obsažené v česneku jsou schopny poměrně výrazné inhibice klíčových enzymů důležitých v syntéze endogenního cholesterolu a mastných kyselin. Přímým měřením tak bylo možné pozorovat negativní účinek na squalenmonooxygenázu či HMG-CoA reduktázu. V tomto ohledu se zdá být účinnější hydrofilní S-allylcystein (SAC), který je zároveň méně cytotoxický, než-li lipofilní diallylsulfid (DAS).

Klinické zkušenosti

Hypolipidemický účinek česneku byl studován ve více než 25 randomizovaných kontrolovaných klinických studiích s téměř 3 000 pacienty. Zatímco ve 14 z nich (5 studií s normolipidemickými pacienty, 8 s pacienty s mírnou hypercholesterolémií a 1 s adolescenty s familiární hypercholesterolémií) nebyl zjištěn jakýkoliv vliv na hladinu cholesterolu, v 11 (ve všech případech byli sledováni pacienti s hypercholesterolémií) byl popsán pozitivní účinek. Zjištěné účinky na jednotlivé hodnoty lipidogramu byly následující:

Jakýkoliv přípravek s obsahem česneku vs. placebo:
•    pokles celkového cholesterolu o 0,19 mmol/l po 4-6 týdnech (14 studií), o 0,44 mmol/l po 8-12 týdnech (24 studie) a o 0,03 mmol/l po 20-24 týdnech (6 studií)
•    pokles triacylglycerolů o 0,21 mmol/l po 8-12 týdnech (17 studií)
•    pokles LDL o 0,16 mmol/l po 8-12 týdnech (13 studií)
•    pokles HDL o 0,02 mmol/l po 8-12 týdnech (14 studií)

Standardizované dehydratované přípravky s obsahem česneku vs. placebo:
•    pokles celkového cholesterolu o 0,26 mmol/l po 4-6 týdnech (8 studií), o 0,5 mmol/l po 8-12 týdnech (12 studií) a o 0,07 mmol/l po 20-24 týdnech (3 studie)
•    pokles triacylglycerolů o 0,24 mmol/l po 8-12 týdnech (13 studií)
•    pokles LDL o 0,17 mmol/l po 8-12 týdnech (10 studií)
•    pokles HDL o 0,01 mmol/l (10 studií)

Systematické review zabývající se vlivem česneku na hladinu plazmatických lipidů bylo publikováno v roce 2003 - hodnoceno bylo celkem 10 studií (v 6 zjištěn pozitivní vliv na pokles celkového cholesterolu plazmy). Průměrný zjištěný pokles celkového cholesterolu i triacylglycerolů se pohyboval kolem 9,9% a pokles LDL o 11,4%. Analogického účinku bylo dosaženo i v předchozí metaanalýze, která poukazuje na jeho výraznější účinek v redukci celkového plazmatického cholesterolu oproti placebu. I přes všechny dosud provedené studie je však pozitivní vliv nepříliš velký a zůstává proto předmětem řady diskusí.

V nejrecentnější klinické studii, do které byli zapojeni 192 pacienti s plazmatickými hladinami LDL cholesterolu v rozmezí 3,36-4,91 mmol/l, však byla účinnost česneku oproti placebu jednoznačně vyšší, a to bez potvrzení vztahu k formě, do které byl česnekový extrakt adjustován.

Nežádoucí účinky a interakce

Při současném podávání česnekového extraktu s warfarinem bylo popsáno vyšší riziko krvácení u pacientů, kteří podstoupili transuretrální resekci prostaty. Analogický účinek na antikoagulační aktivitu warfarinu byl popsán i v australském review, kde je zároveň zmiňována indukovaná dysfunkce krevních destiček. Přesto však v jiné, dvojitě zaslepené, randomizované studii se 48 pacienty nebylo zvýšené riziko krvácení při současném užití warfarinu a česnekového extraktu potvrzeno.
Vedle ovlivnění krvácivosti byl dále zdokumentován i negativní vliv česneku na plazmatickou koncentraci ritonaviru - pokles plochy pod křivkou (AUC) o 17% a pokles maximální plazmatické koncentrace (Cmax) o 1 %.
Pacienti si rovněž mohou stěžovat na bolesti břicha či zápach z úst (vylučování allicinu mj. též plícemi).

Zástupci na trhu: Allicor Super, Allicor forte

1.5 Čokoláda

Jak známo kakaový prášek je svým obsahem velmi bohatý na flavonoidy a významnou měrou tak může zasahovat do procesů lipidové peroxidace. Tento předpoklad byl potvrzen komparativní studií, ve které byla po dobu 3 týdnů podávána zdravým dobrovolníkům světlá či tmavá čokoláda a nebo tmavá čokoláda speciálně obohacená o kakaové flavonoidy. Zatímco konzumace světlé čokolády působila mírný pokles HDL cholesterolu (o 2,9%), v obou zbylých skupinách došlo k jeho výraznému zvýšení, a sice o 11,4 a 13,7%. Plazmatické hladiny LDL částic však poklesly napříč všemi skupinami, což naznačuje nižší úroveň oxidačního stresu.

1.6 Víno

Významné množství flavonoidů je obsaženo i ve víně, pro které je jeho konzumace spojována s blahodárnými účinky na lidské zdraví (nejčastěji zmiňovány jsou resveratrol, quercetin a catechin). S ohledem na metabolismus lipidů bylo prokázáno, že konzumace červeného vína výrazně snižuje postprandiální hladinu apolipoproteinu B48 (specifický marker chylomiker a remnant), což svědčí o jeho pozitivním účinku na oddálení absorpce tuků. Jiná studie např. popisuje pozitivní vliv konzumace červeného vína v množství 300 ml po dobu 4 týdnů na hladinu HDL-cholesterolu - nárůst až o 11-16%. Resveratrol bývá rovněž zmiňován ve smyslu možné aktivace tzv. sirtuinů, tedy enzymů, kterým je v poslední době přikládán velký význam v procesu stárnutí organismu (jejich přesný význam je předmětem mnoha probíhajících studií).

1.7 Koenzym Q10 při léčbě statiny

Statiny jsou v současné době nejužívanějším hypolipidemikem. Jejich mechanismem účinku je inhibice enzymu HMG-CoA reduktázy, hlavního regulačního enzymu v endogenní syntéze mevalonátu z acetoacetyl-CoA, tedy meziproduktu při syntéze cholesterolu de novo. V důsledku této blokády jaterní buňky na svém povrchu začnou více exprimovat LDL-receptory, které zvýšeně vychytávají LDL cholesterol z krevní plazmy. Mevalonát však není pouze látkou, která dává vznik cholesterolu, ale též dolicholu či koenzymu Q10 - viz obrázek 1. Je-li tedy statiny inhibována syntéza mevalonátu, následně vzniká méně i koenzymu Q10 a vzhledem k jeho nepostradatelnosti pro lidský organismus se nabízí otázka potřeby jeho suplementace. Z dosavadních pozorování je patrné, že pokles tohoto koenzymu je možné detekovat v plazmě, ale již v podstatně menší míře v kardiomyocytech. Význam suplementace exogenním koenzymem Q10 proto v těchto případech představuje střet odborných diskusí.



Obrázek 1: Schematické znázornění syntézy cholesterolu a koenzymu Q10

2 Kardioprotekce

Jistě neoddiskutovatelnou zásadou nutnou k minimalizaci rizika kardiovaskulárních příhod je dodržování zdravé životosprávy. K té se jednoznačně řadí konzumace vyvážené stravy s omezením živočišných tuků, bohatým zastoupením ryb, ovoce a zeleniny, dále pak omezení stresu, kouření, nadměrné konzumace alkoholu a praktikování pravidelného tělesného cvičení přiměřeně věku a dispozicím jedince. Vedle těchto všeobecně známých zásad jsme konfrontováni s nabídkou potravinových doplňků či potravin, jejichž konzumace je spojována s blahodárným účinkem na kardiovaskulární aparát.

2.1 Česnek

O této cibulovině bylo již pojednáno výše v souvislosti s jeho možným vlivem na koncentrace lipidů krevní plazmy. Literárně je však poměrně často zmiňován i jeho inhibiční účinek na shlukování destiček s následnou formací krevní sraženiny, a to pravděpodobně inhibicí cyklooxygenázy s následným snížením tvorby tromboxanu TxA2 nebo omezením utilizace vápníkových iontů v případě ADP či PAF (platelet-activating factor) indukované agregace. Ve studiích in vitro je dále poukazováno na modulaci tvorby vazorelaxačně působícího oxidu dusnatého i naopak vazokonstrikčně aktivního endotelinu-1. Gama-glutamylcysteinu, další účinné látce v česneku, bývá dokonce přisuzován i inhibiční vliv na angiotensin konvertující enzym.

Při objasňování účinku česneku na lidské zdraví však nezůstalo pouze u preklinických studií, ale byla provedena i celá řada klinických prací, ve kterých je napříč poukazováno na jeho antiagregační účinek, a to u zdravých dobrovolníků i u pacientů s již přítomným kardiovaskulárním onemocněním. Ačkoliv je mnohými zmiňován i antihypertenzní účinek česnekového extraktu, v metaanalýze prací zabývajících se tímto tématem takový účinek potvrzen nebyl. Klinicky velmi zajímavý je rovněž vztah užívání česnekového výtažku (AGE) a antioxidační kapacity lidské krevní plazmy. Během čtrnáctidenního podávání AGE došlo u kuřáků k jejímu významnému zvýšení, a to až o 53 %, avšak po dalších 2 týdnech po přerušení této suplementace se opět snížila prakticky o stejnou úroveň. Ačkoli v literatuře jistě dohledáme důkazy i o možném pozitivním vlivu česneku na nestabilní anginu pectoris, či se dočteme o snížení periferní vaskulární rezistence a zpomalení progrese kalcifikace věnčitých tepen, je třeba k těmto údajům přistupovat, alespoň prozatím, pokud možno spíše rezervovaně.

2.2 Čokoláda

Vedle již diskutovaných možných pozitivních účinků čokolády, respektive kakaových bobů, u pacientů s dyslipidémií bývají v souvislosti s její konzumací zmiňovány i jiné, kardioprotektivní vlastnosti. Ty jsou dány především obsahem flavonoidů (viz obrázek 2), které jsou v současnosti děleny do 5 skupin - flavony (luteolin, apigenin), flavonoly (quercetin, myricetin, kaemferol), flavanoly (catechin, epigallocatechin), flavanony (cyanidin, malvidin, delphinidin) a anthocyanidiny. Kromě jiného jsou rovněž obsaženy i ve víně, ovoci, čaji, kávě či zelenině a jejich průměrný denní příjem ve formě vyvážené stravy činí přibližně 1 g. K nejdůležitějším se dnes řadí především catechin, epigallocatechin a anthocyanidiny (označované též jako procyanidiny). Flavonoidům je vlastní jejich antioxidační účinek, který je vyšší než-li např. v česneku, borůvkách či jahodách. Vedle tohoto účinku je zároveň zmiňován i přímý inhibiční účinek na savčí lipoxygenázu, a tedy i ovlivnění metabolismu eikosanoidů. Přehled všech uvažovaných a v současnosti diskutovaných možných účinků flavonoidů poskytuje tabulka 2.




Obrázek 2: Základní chemická struktura flavonoidů

Klinický účinek flavonoidů

Ovlivnění dílčích cest

Hypolipidemický účinek

 

inhibice HMG-CoA reduktázy

inhibice ACAT

inhibice tvorby ApoB

inhibice PAP

inhibice aktivity DGAT

inhibice aktivity MTP

zvýšená expresivita LDL receptorů

Omezení oxidačního stresu a LDL oxidace

inhibice volných radikálů

inhibice pro-oxidačních kovů

stimulace HDL-asociované paraoxonázy

inhibice fosfolipázy A2

inhibice cyklooxygenázy

inhibice lipoxygenázy

inhibice GSH reduktázy

inhibice xantinoxidázy

inhibice NADPH oxidázy

Inhibice agregability trombocytů

stimulace cAMP v trombocytech

pokles intracelulární koncentrace vápníku

inhibice tvorby IP3

inhibice tvorby TxB2

inhibice uvolnění ATP z trombocytů

inhibice TxA2 receptorů

inhibice fosfolipázy C

inhibice proteinkinázy C

Vazorelaxační účinek

zvýšená tvorba NO

stimulace draslíkových kanálů a vyšší uvolňování vápníku

inhibice ATPáz na endoplazmatickém retikulu

inhibice fosfodiesteráz PDE1, PDE2 a PDE4


Tabulka 2: Schematický přehled možného působení flavonoidů

(Legenda: ACAT: acyl-CoA cholesterol acyl transferáza; DGAT: diacylglycerol acyltransferáza; GSH:glutathion; HMG-CoA: hydroxymethyl glutaryl-CoA; IP3: inositol trifosfát; MTP: microsomal triglyceride transfer protein; PAP: fosfatidát fosfohydroláza; PDE: fosfodiesteráza; Tx: tromboxan)

2.3 Látky snižující homocysteinémii

Zvýšenou hladinu homocysteinu je možné pozorovat u 5-10% populace, přičemž celková prevalence se v populaci seniorů zvyšuje až na 30-40%. Na základě opakovaných epidemiologických šetření začal být homocystein označován dokonce jako velice důležitý rizikový faktor, který je třeba co možná nejúčinněji eliminovat. Jedná se o aminokyselinu, která v lidském těle vzniká demetylací esenciální aminokyseliny methioninu. Zvýšené koncentrace homocysteinu dávají vznik agregátům s LDL částicemi, jež jsou vychytávány makrofágy a představují základ pěnových buněk aterosklerotických plaků. Ačkoliv současná medicína zná již recept (pyridoxin, kyselina listová a kyanokobalamin), jak jeho plazmatickou koncentraci účinně snížit, klinickými studiemi se nepodařilo význam takového poklesu objasnit. Velice výmluvné jsou v tomto ohledu výsledky několika klinických studií, ve kterých jakkoliv markantní dosažený pokles homocysteinémie nesnižoval ani riziko onemocnění věnčitých tepen, ani riziko cévních mozkových příhod. V systematickém přehledu 12 randomizovaných a placebem kontrolovaných studiích s aplikací kyseliny listové po dobu 6 měsíců téměř 17 tisícům dobrovolníků vedla tato suplementace ke snížení relativního rizika výskytu kardiovaskulárního onemocnění na 0,95 (0,88-1,03), cévní mozkové příhody na 0,86 (0,71-1,04), úmrtí z jakékoliv příčiny na 0,96 (0,88-1,04) a ke zvýšení pravděpodobnosti onemocnění věnčitých tepen na 1,04 (0,92-1,17). Analogické výsledky přináší i další metaanalýza - viz obrázek 3.
Zdá se tedy, že homocystein představuje, spíše než-li cholesterol, pouze určitý prognosticky negativní ukazatel, a nikoliv parametr, který je třeba farmakologicky potlačit.



Obrázek 3: Vliv snížení homocysteinu na kardiovaskulární riziko

3 Látky pozitivně ovlivňující stěnu cévní

Mezi potravinovými doplňky lze narazit rovněž na látky, které se běžně vyskytují v léčivých přípravcích ze skupiny venofarmak - diosmin, hesperidin, aescin, troxerutin aj. U nich bývá obvykle zmiňováno zlepšení stavu ochablé cévní stěny, zlepšení mikrocirkulace či případně omezení agregability krevních destiček. Využívány jsou především při žilní nedostatečnosti projevující se pocitem těžkých nohou, otoky, varixy apod. Příznivé výsledky přináší též výtažky z rostliny gotu kola (Centella asiatica), u které byla též recentně na molekulární úrovni popsána účinnost u demence Alzheimerova typu.

V případě, že jsou využívány jako podpora léčby hemoroidů, mohou být vhodně doplněny o probiotika či prebiotika (nejčastěji inulin), která vhodně upraví konzistenci stolice a varikózně rozšířené cévy v oblasti řitě jsou tak méně tangovány.

Zástupci na trhu: HemoStop ProBio, Hemodin, Varixinal aj.

Jiří Slíva
Převzato z
Doplňky stravy. Praha: Triton 2009
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce


Doporučená literatura z nakladatelství Triton:

nakladatelství Triton
Doplňky stravy




Přiložené soubory
Design and code by webmaster