Detail hesla - Nádorové markery

Nádorové markery



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice
Specifickým laboratorním vyšetřením, které souvisí přímo s onkologickou diagnózou, jsou nádorové markery. Zatím nemáme k dispozici žádný rutinně prováděný marker, který by posloužil jako diagnostická pomůcka časného nádoru. Do budoucna se rýsuje například použitelnost mikroRNA. Nádorové markery jsou většinou bílkoviny, které souvisejí s tkání, ve které se nádor nachází, nebo s nádorem samotným. Jejich senzitivita i specificita jsou limitované a zpravidla se jejich hladiny v krvi zvyšují až při pokročilém onemocnění a jsou dobrými pomocníky při monitoraci jeho léčby. Pro screening nádorů se užívají u rizikových věkových skupin jen PSA u karcinomu prostaty a CA 125 u karcinomu vaječníků. Ostatní markery jsou látky, jejichž stanovení v tkáni nádoru nebo v krevním séru či jiných biologických tekutinách pacienta se známou malignitou poskytne informaci o biologických vlastnostech a chování nádoru (sledování progrese nebo regrese onemocnění).
Stanovení tumor markerů se provádí obvykle imunochemicky.

Klinicko-biochemické rozdělení

Onkofetální antigeny jsou látky produkované organismem ve fetálním období nebo placentou po narození. Tvoří se jen v souvislosti s nějakým onemocněním, zpravidla nádorovým.
Antigeny, které se objevují brzy v průběhu ontogeneze, jsou postnatálně charakteristické pro méně diferencované (tj. malignější) nádory – např. alfa1-fetoprotein (AFP), lidský choriový gonadotropin (hCG), karcinoembryonální antigen (CEA), placentární alkalická fosfatáza (PLAP).

Tkáňově a orgánově specifické antigeny
se fyziologicky nacházejí ve zdravé tkáni či orgánu a mimo něj pronikají jen v minimálním množství. Za patologických stavů (nádorové onemocnění, zánět, trauma) dochází k jejich zvýšenému uvolňování – např. prostatický specifický antigen (PSA), neuron specifická enoláza (NSE), protein S-100, rozpustné fragmenty cytokeratinů (TPA, TPS, CYFRA 21-1), většina CAantigenů definovaných pomocí monoklonálních protilátek (Mab), antigen karcinomů ze skvamózních buněk (SCC), tyreoglobulin (TG), hormony a jejich prekurzory u nádorů žláz, které je fyziologicky produkují – C-peptid u inzulinomu, kyselina vanilmandlová u feo¬chromocytomu.

Nespecifické antigeny, enzymy a hormony produkované nádory (u nádorů z orgánů, které je fyziologicky neprodukují – paraneoplastický projev) – feritin, laktátdehydrogenáza (LDH), thymidinkináza (TK), beta 2-mikroglobulin, některé reaktanty akutní fáze, s lipidy asociovaná kyselina sialová (LASA), hormony ektopicky produkované nádory, které je fyziologicky neprodukují, např. plicní nádory – ACTH, ADH, parathormon a další.

Přehled nádorových markerů

AFP (alfa-fetoprotein, alfa1-fetoprotein) – glykoproteid podobný albuminu, fyziologicky produkován žloutkovým vakem, později fetálními játry. Používán pro monitorování hepatocelulárního karcinomu a germinálních nádorů varlat a vaječníků, je používán i v prenatálním screeningu v 2. trimestru těhotenství.
CEA (karcinoembryonální antigen) – skupina glykoproteinů s cca 50 % glycidové složky a mh 180 kDa, nachází se v embryonální tkáni (fetální střevo), je používán pro monitorování kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu a plic.
hCG (lidský choriový gonadotropin) – glykoproteid s mh asi 36 kDa a alfa a beta podjednotkou nekovalentně vázanou, alfa podjednotka je téměř identická s LH, FSH a TSH. Indikace vyšetření: dg těhotenství, screening vrozených vad, pro monitorování a prognózu germinálních nádorů, trofoblastické nemoci.
CA 125 – mucinidentifikovaný Mab, s mh asi 200 kDa, pro monitorování ovariálních karcinomů (negerminálních).
CA 15.3 – mucin identifikovaný Mab, mh 48 kDa, pro monitorování nádorů prsu.
CA 72.4 – glykoprotein identifikovaný Mab, mh 48 kDa, pro monitorování karcinomu žaludku.
CA 19.9 – glykolipid nesoucí determinant krevní skupiny Lewisa, mh okolo 1 000 kDa, pro monitorování karcinomu pankreatu (a žlučových cest).
CYFRA 21.1 – rozpustný fragment cytokeratinu 19, mh do 30 kDa, pro karcinomy plic (nemalobuněčné) a močového měchýře.
NSE (neuron specifická enoláza) dimer, mh asi 87 kDa, pro monitorování malobuněčného plicního karcinomu, neuroblastomu, apudomu.
PLAP – termostabilní izoenzymalkalické fosfatázy, mh asi 86 kDa, pro monitorování seminomů u nekuřáků.
PSA (prostatický specifický antigen) – serinová proteáza glykoproteinového charakteru, mh asi 36 kDa, pro monitorování CA prostaty.
SCC(A) – antigen karcinomu skvamózních buněk, glykoproteinová subtrakce nádorového antigenu T4, mh asi 48 kDa, pro monitorování nádorů oblasti hlavy a krku, některých gynekologických nádorů, nádorů zevního genitálu u obou pohlaví a nádorů jícnu.
TPA – tkáňový polypeptidový antigen, směs rozpustných cytokeratinů 8, 18 a 19, mh asi 22 kDa, pro monitorování karcinomů močového měchýře a event. některých plicních nádorů.
TPS – tkáňový polypeptidový specifický antigen, rozpustný fragment cytokeratinu 18, mh asi 22 kDa, pro monitorování metastazujícího CA prsu.
beta 2-mikroglobulin – monitorován u pacientů s nehodgkinskými lymfomy a dalšími hematologickými malignitami.
Estrogenní receptor – nukleární transkripční faktor, mh 65 kDa, slouží k predikci odpovědi na hormonální terapii u karcinomu prsu.
Progesteronový receptor – nukleární transkripční faktor, mh forma A 94 kDa, forma B 120 kDa, predikce odpovědi na hormonální léčbu u karcinomu prsu.

Potenciální nové nádorové markery

Proteiny a onkoproteiny – produkty mutovaných genů, které mají význam pro přežití buněk, jejich dělení, diferenciaci a metastazování:
• Regulace buněčného cyklu – cykliny.
• Apoptóza – Bcl-2 protein, sFas, protein-produkt mutovaného genu p53.
• Signální transdukce – c-erbB-2 (Her-2/neu), EGRF, IGF, TNF-alfa
• Adheze-ICAM-1, VCAM-1.
• Angiogeneze – inhibitory angiogeneze – angiostatin, angiogenin, trombospondin.
• Markery spojené se specifickými vlastnostmi nádorových buněk – matrixmetalloproteinázy.

Racionální využití nádorových markerů

• Markery neslouží pro diagnostiku, ale pro monitorování průběhu choroby; v diagnostickém procesu mohou ale někdy pomoci.
• Diagnostickou cenu má pozitivní nález tumor markerů, negativní nález ovšem neznamená nepřítomnost nádoru. Pro diagnózu je vždy rozhodující histopatologické vyšetření doplněné o průkaz TU markerů.
• Přechodné zvýšení tumor markeru může způsobit i nenádorové onemocnění, např. zánět, nezhoubný nádor, trauma, účinek protinádorové léčby („celulární reakce“) nebo – u markerů, které jsou vylučovány ledvinami – postižení ledvin (beta 2-mikroglobulin).
• Pro screening slouží pouze (vzhledem k malé senzitivitě a specificitě) PSA (event. fPSA/PSA) při podezření na CA prostaty u mužů mladších 70 let nebo Ca 125 u žen s vysokým rizikem karcinomu ovaria (např. BRCA1+).
• Důležitá je dynamika změn (zvýšení, i když v referenčních mezích, může dříve upozornit na recidivu či meta než CT, UZ či MR).
• Dynamika nádorových markerů – opakované vyšetření po operaci (tzv. poločas – tj. s jakou rychlostí mizí TU marker z oběhu, v intervalu zpočátku např. 2 týdny, později 1–3 měsíce).
• Sledování více tumor markerů znamená větší pravděpodobnost záchytu nádoru, ale je ekonomicky náročné.
• Prakticky žádný TU marker není specifický pro určitý typ nádoru nebo jeho lokalizaci.
• Stanovení TU markerů provádějí pouze ta pracoviště, která mají léčbu nádorů v náplni oboru.

Obr. 1 – Nádorové markery u jednotlivých nádorů
http://www.hsc.com.my/images/diagram-of-tumor-markers1.jpg



Převzato z

Češka R. et kol.
Interna. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz

Autor: prof. MUDr. Richard Češka, CSc. a kolektiv autorů



Přiložené soubory
Design and code by webmaster