Detail hesla - Benigní epilepsie s rolandickými hroty

Benigní epilepsie s rolandickými hroty



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice

Benigní epilepsie s rolandickými hroty (BERS) je v literatuře označována spíše zkratkou BECTS (benigní epilepsie s centro-temporálními hroty). BECTS se vyskytuje zejména u chlapců mezi 3.–9. rokem věku a v tomto období je jednoznačně nejfrekventovanějším epileptickým syndromem. Charakteristické jsou unilaterální klonické křeče orofaciálních svalů a/nebo svalstva horní končetiny, zejména ve spánku. Časté jsou parestézie v téže oblasti, mohou se vyskytnout laryngeální a faryngeální spasmy s dysartrií. Typický je EEG nález vysokovoltážních bi- až trifázických hrotů s následnou pomalou vlnou v centro-temporální (rolandické) oblasti na pozadí věku odpovídající základní aktivity.

Lékem první volby je sulthiam, event. valproát a s určitými výhradami karbamazepin.

Prognóza je velmi dobrá, záchvaty i EEG výboje vymizí kolem 15. roku. Méně příznivou variantou je tzv. atypická benigní parciální epilepsie (ABPE) neboli pseudo-Lennoxův syndrom. U tohoto syndromu se kromě rolandických záchvatů vyskytují i malé záchvaty rázu absencí či myoklonií, a to zejména po nasazení karbamazepinu, který zhoršuje i EEG (zmnožení a generalizace výbojů, zvláště v NREM spánku).

V. Komárek, P. Marusič,R. Kuba

Převzato z

Bednařík J., Ambler Z., Růžička E. et kol.
Klinická neurologie - speciální část. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: autorů Kolektiv

Design and code by webmaster