Detail hesla - Benigní epilepsie s okcipitálními hroty

Benigní epilepsie s okcipitálními hroty



Slovníková definice
není k dispozici

Plná definice

Jsou popsány dva typy tohoto syndromu.

Panayitopoulosův syndrom se vyskytuje nejčastěji mezi 2.–6. rokem věku, typické jsou noční záchvaty s deviací bulbů, zvracením a alterací vědomí, častá je iktální/postiktální cefalea, charakteristický je EEG nález vysokovoltážních hrotů okcipitálně s výraznou aktivací po zavření očí. Průběh se může komplikovat nakupením záchvatů až rázu autonomního status epilepticus. Nicméně dlouhodobá prognóza je pří­znivá. V léčbě je doporučován karbamazepin, případně klobazam, levetiracetam, sulthiam a valproát.

Gastautův syndrom má maximum výskytu mezi 3.–12. rokem věku, semio­logicky dominují zrakové halucinace, poruchy vizu a forsírované zavírání (mrkání) očí, na EEG jsou okcipitální hroty a vlny tlumící se otevřením očí, případně bilaterálně synchronní hroty a vlny centro-temporálně. Asi deset procent pacientů má iktální i postiktální bolesti hlavy a diferenciálně diagnosticky je nutné odlišit záchvaty migrény. V terapii je doporučován karbamazepin i valproát.

V. Komárek, P. Marusič,R. Kuba

Převzato z

Bednařík J., Ambler Z., Růžička E. et kol.
Klinická neurologie - speciální část. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: autorů Kolektiv

Design and code by webmaster