Detail hesla - Degenerace makuly podmíněná věkem

Degenerace makuly podmíněná věkem



Slovníková definice
Asymetrické, oboustranné postižení makuly. Nejčastější příčina slepoty u osob starších 60 let. Postiženo je centrální místo sítnice – makula lutea.

Plná definice
Epidemiologie

Prevalence roste s věkem. U osob starších 60 let postihuje 15 % populace, u osob nad 75 let se výskyt zvyšuje na 30 % a u osob nad 90 let je postiženo více jak 40 %. Vzhledem k postupnému prodlužování věku počet pacientů narůstá a toto onemocnění se stává významným zdravotně-sociálním problémem.

Klasifikace


VPMD rozdělujeme na dvě základní formy: suchou a vlhkou. Hranice mezi oběma formami není ostrá, suchá VPMD může přecházet ve vlhkou formu.

Suchá forma (atrofická)

Vyskytuje se v 85–90 %. Probíhá pomalu a během několika let vede k slepotě. Je způsobena zánikem kapilár choriokapilaris, hyperplazií pigmentového epitelu sítnice a přítomností drúz. Drúzy jsou malá okrouhlá ložiska žlutavé barvy uložená na úrovni Bruchovy membrány. Vznikají hromaděním zplodin metabolismu. Tvrdé, ostře ohraničené drobné drúzy odpovídají zvětšeným buňkám pigmentového epitelu, obsahují amorfní materiál a nejsou projevem VPMD. Měkké, neostře ohraničené drúzy, obsahující kolagen a lipidy, s nepravidelným ztluštěním Bruchovy membrány, jsou projevem VPMD. Měkké drúzy mohou splývat nebo spontánně ustupovat. Jejich přítomnost přestavuje nebezpečí přechodu suché formy do vlhké. Konečné stadium suché formy VPMD vede ke geografické nebo vzácně k areolární atrofii pigmentového epitelu.

Vlhká forma (exsudativní)

Vyskytuje se v 10–15 %, rychle progreduje. Hlavním klinickým příznakem je choroidální neovaskularizace, edém a hemoragie sítnice makuly. Konečným stadiem je vznik disciformní jizvy. Podle lokalizace vzniku patologické novotvorby cév rozeznáváme formu klasickou, okultní a smíšenou.

Klinický obraz

VPMD se projevuje poklesem zrakové ostrosti především do blízka, centrálním výpadkem zorného pole - skotom (neschopnost čtení, rozpoznání obličejů) a metamorfopsiemi (deformace obrazu).

Vyšetřovací metody

Základní vyšetřovací metodou je biomikroskopické vyšetření v uměle navozené mydriáze, vyšetření na štěrbinové lampě nebo vyšetření makuly klasickou Goldmannovou čočkou. Další důležitou metodou je fluorescenční angiografie. Velmi přínosné je vyšetření pomocí optické koherentní tomografie.

Terapie

Kauzální terapie VPMD není známá. Jsme však schopni zpomalit přechod časné fáze onemocnění do pozdní. Léčba se proto zaměřuje na patologickou novotvorbu cév.

Terapeutické možnosti jsou následující: fotodynamická terapie (FDT), transpupilární termoterapie, aplikace protilátek proti endoteliálnímu růstovému faktoru, aplikace steroidů do sklivce, medikamentózní a chirurgická terapie.

Fotodynamická terapie spočívá v aktivaci molekuly fotosenzibilizátoru (verteporfin, preparát Visudyne) laserovým světlem červené barvy (690 nm), což vede k destrukci endoteliálních buněk kapilár. Uzávěr cév není trvalý a je nutné tuto terapii opakovat.

Transpupilární termoterapie je technika, při níž pomocí infračerveného laserového světla (810 nm) dochází při 45°C ke vzniku tkáňové hypertermie, což má za následek uzavření cév.

Moderní léčba spočívá v aplikaci protilátek proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (VEGF), který přímo brání novotvorbě cév u vlhké formy VPMD. Léčba má svůj účinek především ve včasném záchytu. Zlepšit vidění nedokáže, ale může udržet stávající zrakové schopnosti. U pokročilých stavů je možné na určitou dobu zpomalit progresi, ale ne zastavit. Bevacizumab (Avastin) se v současné době používá především u pokročilých stavů vlhké formy. V časné fázi onemocnění je vhodné použít selektivní inhibitor VEGF 165 (hlavní faktor odpovídající za patologickou neovaskularizaci u vlhké formy VPMD) pegaptanib sodný (Macugen).

Nové možnosti farmakoterapie zahrnují také aplikaci steroidů (triamcinolon) nebo jejich analogů (anecortave acetát) do sklivce. Výše uvedené látky se aplikují formou nitrooční injekce.

Chirurgická terapie spočívá v přímé extrakci novotvořených cév. Je zde vysoký výskyt komplikací, a proto patří do rukou odborníků.

Antioxidační látky, jako je vitamin A, betakaroten, C, E, glutation, selen a zinek, mohou mít podpůrný význam.

Autor: Redakce

Design and code by webmaster