Detail hesla - Osteosarkom

Osteosarkom



Slovníková definice
Zhoubný primární kostní nádor mezenchymálního původu produkující nádorový osteoid nebo vláknitou kost. Incidence je 4–6 případů/1 mil. osob mladších 20 let. Nádor je typický pro adolescenty a mladé dospělé. Nejčastěji se vyskytuje v metafýze dlouhých kostí, především femuru, tibie a humeru. Osteosarkom dělíme na primární (forma klasická, teleangiektatická a juxtakortikální) a sekundární (při m. Paget, postiradiační, při fistulující osteomyelitidě). Příčina vzniku osteosarkomu není známa. K hlavním projevům onemocnění patří kolísavá bolest a zvětšující se rezistence. V pokročilém stadiu se může objevit patologická zlomenina. Časté jsou i celkové příznaky: noční pocení, teplota a úbytek hmotnosti. Kašel a obtížné dýchání jako příznak plicních metastáz. Z laboratorních vyšetření je zvýšená alkalická fosfatáza. Základním vyšetřením je rtg snímek, na kterém nacházíme polymorfní obraz (osteoplastické nebo osteolytické změny, rozrušená kortikalis, periostální reakce, Codmanův trojúhelník, centrální mineralizace). Podrobnějším vyšetřením je NMR. Scinti skeletu a CT plic slouží k odhalení metastického postižení. Předpokladem úspěšné léčby je radikální chirurgické odstranění nádoru a chemoterapie. Neléčený osteosarkom vede k metastatickému postižení. Prognóza závisí na typu a rozsahu. U léčené „high grade“ formy osteosarkomu je pětileté přežití v 60–80 %.


Autor: Redakce

Design and code by webmaster