Detail hesla - Zlomeniny otevřené

Zlomeniny otevřené



Slovníková definice
Porušení souvislosti (kontinuity) kosti spojené s narušením celistvosti kůže.

Příbuzná hesla: Zlomeniny

Plná definice

S rozvojem motorismu a nových druhů sportů dochází k nárůstu počtu otevřených zlomenin. Taktika léčby otevřených zlomenin je specifická. Otevřené zlomeniny představují riziko krvácení, infekce a prohlubují traumatický šok.

Klin. obraz a dg.

Klasifikace zlomenin vychází z posouzení míry poškození měkkých tkání v oblasti zlomeniny a dělí je do 8 skupin (G – zavřená zlomenina, O – otevřená zlomenina):

1.GO (zlomenina vzniká nepřímým násilím s minimálním poškozením měkkých tkání);

2.GI (povrchní kontuze nebo oděrka v místě zlomeniny);

3.GII (zlomenina je provázena hlubší kontaminovanou oděrkou a ohraničenou kožní a svalovou kontuzí);

4.GIII (zlomenina je komplikována rozsáhlou kontuzí kůže a svalstva, event. décollement nebo kompartmentový syndrom);

5.OI (rána s malou kontuzí, kůže může být jen probodnuta kostním fragmentem);

6.OII (rána s velkou kontuzí kůže a svalstva a slabou kontaminací);

7.OIII (rozsáhlá rána a zhmoždění měkkých tkání, silně kontaminovaná, často s cévní nebo nervovou lézí, event. ischémií periferie);

8.OIV (totální či subtotální amputace).

Terapie

Při první pomoci je nutno zabránit dalším škodám na měkkých tkáních, a to vyproštěním pacienta a jednoduchou repozicí tahem do osy končetiny. Přiložením sterilního krytí se sníží riziko další kontaminace. Dále je nutno imobilizovat postiženou končetinu a stavět krvácení kompresivním obvazem. Škrtidlo či turniket lze použít jen výjimečně u neztišitelného krvácení.

V iniciální fázi nemocničního ošetření je nutné zahájit protišokovou terapii nebo v ní pokračovat, udržovat funkce životně důležitých orgánů, kontrolovat prokrvení a inervace končetiny, před rtg vyšetřením nepřevazovat ránu, nesnímat obvaz, není-li to nezbytně nutné, zvážit další postup dle celkového stavu a typu zlomeniny ve spolupráci s odborníky různých chirurgických oborů.

Vlastní operační výkon spočívá v chirurgickém ošetření rány, tj. excizi nekrotických tkání, odstranění cizích těles a volných kostních úlomků zbavených cévního zásobení. Opakovanými výplachy sterilním roztokem výrazně snižujeme kontaminaci rány, a tím i riziko infekce. Volba operačního přístupu je modifikována typem zlomeniny a charakterem poranění měkkých tkání. Rozsah výkonu závisí na druhu poranění. V úvahu přichází amputace, replantace, naložení zevní fixace, vnitřní osteosyntéza za použití hřebů, dlah nebo drátů. Sutura poraněné cévy je vždy prvotní, po ní následuje osteosyntéza. Sutura nervu se provádí většinou odloženě. Sutura rány odvisí od rozsahu poranění měkkých tkání a lokalizace. Obecně platí zásada řídké sutury, bez napětí, zvláště na dolní končetině. U závažnějších zhmoždění se vyhýbáme sutuře fascie, abychom zabránili vzniku kompartmentového syndromu. Během výkonu zahájíme léčbu ATB a zároveň aplikujeme antitetanické a antigangrenózní sérum u těžkých devastací. Celý proces ošetření otevřené zlomeniny musí probíhat za přísných aseptických kautel. Druhotná kontaminace nemocničními bakteriálními kmeny je způsobena nedodržením výše uvedených zásad. Otevřené zlomeniny typu OIII a OIV bývají často součástí sdružených poranění a polytraumat, a proto by měly být ošetřovány v traumatických centrech velkých nemocnic.

K. Koudela

Převzato z

Horký K, ed. Lékařské repetitorium. Druhé vydání. Praha : Galén 2005, s. 697.

www.galen.cz



Autor: Galén


Doporučená literatura z nakladatelství Triton:

nakladatelství Triton
Základy ortopedie


Design and code by webmaster