Detail hesla - Doplňky stravy ovlivňující dýchací systém

Doplňky stravy ovlivňující dýchací systém



Slovníková definice
viz Doplňky stravy

Plná definice
Onemocnění dýchacího systému se celosvětově řadí jistě k těm nejčastějším. Na tomto místě však nebudeme hovořit pouze o onemocněních infekční etiologie, v jejichž léčbě se užívají především antimikrobiálně působící látky, ale zejména o asthma bronchiale či chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Podle údajů WHO z roku 2005 trpí astmatem na přibližně 300 milionů obyvatel a každým rokem jich 255 000 v souvislosti s touto diagnózou i zemře (počet úmrtí je odhadován však až na dvojnásobek do roku 2015). S přihlédnutím ke stále vysoké prevalenci kuřáků je na svém vzestupu i CHOPN (víceméně je již srovnán poměr mezi muži a ženami), kterou celosvětově trpí asi 210 milionů obyvatel a každoročně je příčinou přibližně 5 % veškerých úmrtí.
Zatímco prevalence astmatu v České republice je odhadována okolo 8 % (mírně vyšší je v dětské populaci) a mortalita je velice nízká (cca 1: 100 000), na CHOPN při téměř srovnatelné prevalenci (7,7 %) každým rokem u nás umírá až 20 obyvatel ze 100 000.

Infekce dýchacích cest

Za účelem podpory standardní léčby chorob infekční etiologie je poměrně často doporučováno využití látek s předpokládaným imunorestaurujícím či imunomodulačním účinkem anebo využití vitaminů s antioxidačním působením.
Hojně je rovněž využíváno řady bylin, jejichž detailnější popis přesahuje rámec této publikace. Ve formě potravinových doplňků je v poslední době zmiňováno využití extraktů z kořene pelargonií (Pelargonium sidoides), u kterých byl ve studiích in vitro popsán imunomodulační účinek (aktivace makrofágů zvýšením tvorby TNF-alfa a interferonu IFN-beta, což v konečném důsledku přispívá k odstranění mikrobiálních agens). Při jeho podávání je např. literárně popisováno zkrácení doby pracovní neschopnosti či zlepšení BSS (Bronchitis Severity Score) u nemocných s akutní bronchitidou.

Asthma bronchiale a CHOPN

I v těchto indikacích, zejména pak u CHOPN, slýcháme o významu antioxidantů, které likvidují přítomné kyslíkové radikály v plicní tkáni. Poměrně zajímavá je však i skutečnost popisující význam polynenasycených mastných kyselin, probiotik a některých dalších látek.

1 Nenasycené mastné kyseliny a isoflavonoidy

Současný stav poznání dosud neposkytuje uspokojující odpověď na otázku vztahu mezi nižším příjmem polynenasycených kyselin (PUFA) a vyšší prevalencí alergických onemocnění. Některé práce dokonce naznačují vyšší výskyt astmatu u osob se zvýšenou konzumací margarínu. Na druhé straně je však dobře známý antioxidační účinek mastných kyselin, který byl potvrzen ve studiích in vitro i in vivo. Ve dvojitě zaslepené randomizované studii s těhotnými alergičkami vedlo oproti placebu pravidelné podávání kapslí s obsahem PUFA 3,7 g/den počínaje 20. týdnem gravidity k výrazně nižší hladině interleukinu IL-13 (důležitý mediátor zánětlivé reakce alergického původu) v plazmě novorozenců; titr protilátek IgE však rozdílu mezi oběma skupinami nedosáhl. Z pera téhož autora pochází i další, víceméně analogická, studie, která u novorozenců popisuje snížení hladin interleukinů IL-5, IL-10 a IL-13 či interferonu gama. Ačkoliv daná studie nebyla realizována s cílem prověřit daná zjištění s ohledem na klinický stav dětí, ukázalo se, že děti, jejichž matky užívaly během těhotenství suplementaci rybím tukem, měly ve věku jednoho roku třikrát nižší pravděpodobnost pozitivity kožních prick testů na vaječný bílek (běžný test na potravinovou alergii). Ačkoliv mezi oběma skupinami nebyl rovněž zjištěn rozdíl ve výskytu atopické dermatitidy, ve stejné skupině dětí byl průběh tohoto onemocnění méně závažný. Zmiňme však ale i studii se 616 dětmi s rodinnou anamnézou astmatu, u kterých se podařilo tříletou suplementací PUFA dosáhnout 10% snížení výskytu kašle či nižší úrovně senzitizace vůči domácím roztočům.
S nemalým očekáváním byla proto provedena i intervenční, dvojitě zaslepená studie s 20 astmatičkami, u kterých byl hodnocen vliv PUFA na vydechované množství oxidu dusnatého, který je dnes považován za nepřímý marker zánětu v dýchacích cestách a úzce koreluje i s množstvím eosinofilů či titrem protilátek typu IgE. Při podávání kombinace eikosapentaenové (EPA) a docosahexaenové kyseliny (DHA), navíc s antioxidačně působícím vitaminem E po dobu dvou týdnů však oproti placebu nedošlo k žádným významným změnám, a to včetně parametru FEV1 či v rámci dotazníku ACQI. Nezodpovězenou otázkou však zůstává účinek případně vyšších dávek či podávání po delší dobu, neboť např. dávky EPA/DHA v rozmezí 10–20 g/den po dobu jednoho měsíce či 1 000 mg/den po dobu jednoho roku významně zlepšily právě ukazatel FEV1 u astmaticky nemocných.
Neméně zajímavé jsou i účinky genisteinu, jehož podávání v dávce 100 mg/den po dobu čtyř týdnů výrazně omezovalo aktivitu 5-lipoxygenázy a tím i tvorbu leukotrienu LTC4 eosinofily získanými z periferní krve astmatiků. U pacientů samotných byl s odstupem čtyř týdnů zjištěn i 18% pokles vydechovaného množství oxidu dusnatého.

2 Probiotika

Hlavní doménou využití probiotik jsou zažívací potíže, především průjem či dráždivý tračník. Z dosavadních pozorování je však zároveň zřejmé, že bifidobakterie a laktobacily jsou rovněž schopny inhibovat přemrštěnou imunitní odpověď na případné alergeny. Lactobacillus paracasei např. omezuje tvorbu cytokinů produkovaných lymfocyty Th1 i Th2 či naopak indukuje tvorbu TGF-β a IL-10 CD4+ T-lymfocyty, Lactobacillus reuteri a Lactobacillus casei rovněž podporují tvorbu interleukinu IL-10 T-lymfocyty a Bifidobacterium indukuje sekreci IL-10 periferními mononukleáry. Hlavní hypotéza možného účinku probiotik u alergií, a tedy i atopického astmatu, je založena na premise nedostatečného kontaktu výše zmíněných mikroorganismů s naším imunitním systémem, který pak inadekvátně reaguje na běžné stimuly. Podobně, avšak pouze na zvířecím modelu bylo zjištěno, že podávání širokospektrých antibiotik vedoucí ke střevní dysmikrobii zvyšuje senzitivitu dýchacích cest vůči potenciálním alergenům. Toto pozorování bylo potvrzeno pozorováním snížené alergické reakce dýchacích cest po podání Lactobacillus reuteri. Přesný mechanismus takto popsané interakce mezi lymfatickou tkání střeva a stěnou průdušek nebyl dosud popsán – podstatnou roli pravděpodobně hraje i skutečnost, že nepatrné množství inhalovaných alergenů je rovněž spolykáno a dostává se tak do kontaktu s regulačními T-lymfocyty v tenkém střevě.
Z publikovaných studií u lidí vyplývá známá skutečnost, že dlouhodobé požívání specificky upravených bakterií Lactobacillus casei může výrazně zlepšit zdravotní stav předškolních dětí trpících alergickou rýmou. Tato závislost byla hodnocena na souboru 187 dětí ve věku 2–5 let ve dvanáctiměsíční placebem zaslepené klinické studii. Bohužel se však tuto závislost nepodařilo prokázat u dětí trpících astmatem.

3 Vitamin E

Na tomto místě bychom jej rádi zmínili s ohledem na literárně rovněž zmiňovanou souvislost mezi jeho nižším příjmem v těhotenství a vyšším výskytem astmatu u narozených dětí. Na tuto skutečnost poukazuje řada studií. Z recentnějších zmiňme např. prospektivní studii, ve které podávání vitaminu E společně se zinkem ženám během těhotenství vedlo k významně nižšímu výskytu známek astmatu u jejich dětí ve věku 5 let (celkem 1120 dětí).
Vztah mezi nižším příjmem vitaminu E a vyšší prevalencí astmatu je nově popisován jako tzv. Aberdeenská hypotéza a nejnověji ji zmiňuje ve své publikaci profesor Seaton z Edinburghské Univerzity. Nejvyšší přípustné množství vitaminu E v denní dávce je 100 mg.

Jiří Slíva
Převzato z
Doplňky stravy. Praha: Triton 2009
http://www.tridistri.cz

Autor: Redakce

Design and code by webmaster