Detail hesla - Acidóza respirační

Acidóza respirační



Slovníková definice
Respirační acidóza je charakterizována poklesem pH krve v důsledku vzestupu parciálního tlaku CO2 (pCO2), který je způsoben retencí CO2 při alveolární hypoventilaci.

Plná definice
Etiologie

Příčiny respirační acidózy lze rozdělit na stavy spojené se sníženou dechovou aktivitou (útlum dechového centra, abnormální nervosvalová funkce) a na stavy spojené se zvýšenými nároky na dýchací systém (zvýšený odpor v dýchacích cestách, zvýšený mrtvý prostor, zvýšené nároky na odstraňování CO2 – dieta s vysokým obsahem sacharidů, peritoneální dialýza s vysokým obsahem glukózy v dialyzátu – metabolizací glukózy vzniká CO2, zvýšená produkce CO2 ale vede k respirační acidóze v kombinaci s neadekvátní alveolární ventilací).

Metabolická kompenzace respirační acidózy zmírňuje pokles pH zvýšeným vylučováním neprchavých kyselin tubulárními buňkami ledvin se současným vzestupem sérového hydrogenkarbonátu (bikarbonátu). Plný rozvoj metabolické kompenzace obvykle vyžaduje více než 24 hodin (obvykle několik dní). Zatímco u akutní respirační acidózy je sérový hydrogenkarbonát normální nebo jen mírně zvýšen, u chronické respirační acidózy s maximální metabolickou kompenzací je sérový hydrogenkarbonát (v mmol/l) zvýšen o trojnásobek vzestupu pCO2 (v kPa). Při vzestupu pCO2 z 5,2 na 7,8 kPa lze tedy u chronické respirační acidózy očekávat vzestup hydrogenkarbonátu z 24 na 32 mmol/l.

Příčiny respirační acidózy

Snížená alveolární ventilace – porucha odstraňování CO2
    Obstrukce dýchacích cest (aspirace, bronchospasmus, chronická obstrukční plicní choroba)
    Útlum dechového centra (léky, úraz CNS, nádory mozku, infekce CNS)
    Porucha činnosti dýchacích svalů a jejich inervace (polyradikuloneuritida, myastenia gravis, hypofosfatémie,   léky, tetanus, botulismus)
    Pneumothorax, hemothorax, vysoký stav bránice (ascites, peritoneální dialýza)
Snížená kapilární výměna CO2
    Srdeční zástava
    Šok
    Plicní edém
    Masivní plicní embolie
    Atelektáza
Zvýšená produkce CO2 v kombinaci s neadekvátní ventilací
    Dieta s vysokým obsahem sacharidů
    Peritoenální dialýza s vysokým obsahem glukózy v dialyzátu

Klinický obraz

Klinicky se respirační acidóza prakticky vždy kombinuje s hypoxií a příznaky hypoxie může být velmi obtížné odlišit od příznaků hyperkapnie. Akutní respirační acidóza se může projevovat dušností a zvýšeným dechovým úsilím, akutně vzniklá respirační acidóza může být spojena s úzkostí, poruchou vědomí (dezorientací, zmateností) a bolestmi hlavy (v důsledku zvýšeného intrakraniálního tlaku způsobeného vazodilatací mozkových cév vyvolanou CO2). Chronická respirační acidóza je obvykle asymptomatická, ale může být provázena únavou, sníženou pozorností, poruchami paměti, podrážděností a somnolencí. Akutní hyperkapnie může být provázena pocením, tachykardií, kůže je teplá a červená a krevní tlak může být zvýšen.

Léčba

Léčba akutní i chronické respirační acidózy je zlepšení (nebo normalizace) alveolární ventilace. Oxygenoterapie může u pacientů s chronickou respirační acidózou ztlumit aktivitu dechového centra a prohloubit hyperkapnii i acidózu. U pacientů s akutní respirační acidózou je třeba zaměřit hlavní úsilí na zajištění volných dýchacích cest a obnovení adekvátní oxygenace. Těžká hypoxémie a progredující hyperkapnie (> 10,6 mmol/l) jsou indikací k zahájení umělé ventilace. Součástí léčby je pochopitelně i léčba nervového, svalového nebo plicního onemocnění, které vedlo k alveolární hypoventilaci.

Převzato z

Češka R. et kol.
Interna. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz

Autor: prof. MUDr. Richard Češka, CSc. a kolektiv autorů

Design and code by webmaster