Detail hesla - Inkontinence moči u mužů

Inkontinence moči u mužů



Slovníková definice
Inkontinence moče je symptom a je definována jako mimovolní únik moči. Dále se specifikuje dle typu, tíže příznaků, efektu na udržení hygieny a kvality života a potřeby pomoci.

Plná definice

Epidemiologie

Prevalence inkontinence moče u mužů je asi poloviční ve srovnání se ženami - u starých mužů je to 11-34 %, ve středním či mladém věku 3-5 %. U mužů představuje významnou skupinu inkontinence po operacích prostaty, nejčastěji po radikální prostatektomii u 2,5-87 % pacientů (procento se liší dle definice, sledování a chirurgické techniky).

Symptomatologie

Únik moči je různé tíže a v různou denní dobu a je spojen s odlišným typem inkontinence:

- stresová - je spojena s břišním lisem a fyzickou aktivitou (kýchání, vstávání, zvedání břemen atd.)

- urgentní - následuje po neodkladném nucením na mikci v jakoukoli denní dobu

- smíšená - je kombinací obou výše uvedených

Další charakteristiky inkontinence jsou:

- nevědomá - nedoprovázená stresovými manévry nebo urgencí

- kontinuální - trvalý únik

- noční enuréza - únik moči během spánku

- postmikční dribling - mimovolní únik moči těsně po vymočení

- inkontinence z přetékání - termín používaný ve spojení úniku moči při močové retenci

- extrauretrální inkontinence - únik moči jinou cestou než močovou trubicí (např. močová píštěl).

Etiopatogeneze

Stresová inkontinence u mužů vzniká poškozením svěračového mechanismu (operace prostaty, trauma, neurologické poškození) na úrovni hrdla močového měchýře (hladký sval), vlastního svěrače (příčně pruhovaný sval) nebo poškozením nervů inervujících tyto struktury.

Urgentní inkontinence u mužů je nejčastěji sdružena s výtokovou obstrukcí (prostata) a vzniklou hyperaktivitou detruzoru, též s neurogenním močovým měchýřem.

Diagnostika

Anamnéza - stanovení stupně inkontinence a vliv na kvalitu života, charakter symptomů, vývoj, příjem a výdej tekutin, infekce, chirurgické výkony na prostatě i jiné, radiační terapie v oblasti pánve, neurologická onemocnění.

Fyzikální vyšetření - obecné včetně vyšetření per rectum, neurologické – včetně vyšetření čití a reflexů v urogenitální oblasti (reflex anální, bulbokavernózní, kremasterový).

Laboratorní vyšetření - vyšetření moči - chemicky + sediment, kultivace.

Zobrazovací vyšetření - ultrazvukové vyšetření - postmikční reziduum v močovém měchýři, event. horní močové cesty.

V dalších fázích vyšetření - uretrocytografie, event. vylučovací urografie, počítačová tomografie nebo magnetická rezonance

Urodynamické vyšetření - mikční deník (frekvence mikce, objem moči, nykturie, urgence, inkontinence), uroflowmetrie, kvantifikace úniku moči (počet vložek, „pad test“).

Invazivní urodynamická vyšetření - odhalí dysfunkci dolních močových cest:

- plnící cystometrie - kvantifikuje plnicí funkci močového měchýře

- profilometrie uretry - záznam tlakového profilu.

- tlakově průtoková studie (PQ) - rozpozná poruchy koordinace mezi detruzorem a uretrou nebo pánevním dnem během mikce.

- viodeourodynamické vyšetření - kombinuje plnící cystometrii a PQ studii s radiologickým vyšetřením. Je nejkomplexnější.

Endoskopie - uretrocystoskopie umožní vizualizaci patologických nálezů močové trubice a močového měchýře (např. striktura anastomózy vezikouretrální po radikální prostatektomii).

Diferenciální diagnostika

Močová inkontinence je symptom doprovázející mnoho onemocnění. Urgentní inkontinence je známkou poruchy jímací funkce (cystitis, hyperaktivní detruzor, neurogenní měchýř - viz heslo), stresová inkontinence je známkou poruchy kontinentního mechanismu (po operacích prostaty, močové trubice, píštělí, neurogenní postižení atd).

Terapie

Stresová inkontinence

Cviky pánevního dna - mají význam zejména po radikální prostatektomii, kde se kontinence vyvíjí (12 měsíců po operaci je kontinentních až 97 % pacientů).

Chirurgická léčba

- umělý svěrač (AMS 800 ) - nejspolehlivější metoda léčby stresové inkontinence mužů většího stupně - úspěšnost léčby až 87 %, větší množství reoperací pro komplikace (nefunkční komponenty, protruze jednotlivých částí) - 7-44 %.

- slingové operace - princip pasívní externí komprese uretry - zavěšení hrdla či bulbární uretry k okolním strukturám (např. k os pubis) - úspěšnost až 76 %.

- „bulky agents“ - endoskopická aplikace partikulí (např. derivát kyseliny hyaluronové - Deflux) podslizničně na úrovní svěrače - efekt často jen dočasný.

Medikamentózní léčba - omezeně, potenciálními léky jsou α-adrenergní agonisté (efedrin, fenylpropanolamin, midodrin), β2-adrenergní agonisté (clenbuterol), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu-noradrenalinu (imipramin, duloxetin).

Urgentní inkontinence  (viz též heslo Neurogenní močový měchýř)

Behaviorální - „bladder training“, úprava životních návyků.

Medikamentózní léčba - nejvýznamnější jsou anticholinergika (antimuskarinika - oxybutinin, trospium chlorid, tolterodin, propiverin, darifenacin, solifenacin, fesoterodin). Intravezikální podání léků a aplikace botulotoxinu A intravezikálně je indikováno zejména u pacientů s neurogenní dysfunkcí.

Chirurgická léčba -  řeší zejména prokázanou hyperaktivitu a nízkou compliance močového měchýře spojenou s inkontinencí (viz heslo Neurogenní močový měchýř)

Derivace moči

- permanentní močový katétr, epicystostomie - u polymorbidních pacientů jako definitivní řešení

- inkontinentní derivace - ureteroileostomie (Bricker), nefrostomie - zejména u rozsáhlých píštělí.

Externí pomůcky - kondomový urinál, vložky, pleny - nejefektivnější v dosažení sociální kontinence.

Průběh

Doba trvání inkontinence a její stupeň je dána zejména základním onemocněním a možností následného řešení. U mužů po radikální prostatektomii se kontinence upravuje až jeden rok.

Prognóza

Je dána příčinou inkontinence a možností ji řešit. Inkontinenci po prostatektomii lze vyřešit několika způsoby a dosáhnout plné kontinence. Naproti tomu u polymorbidních a nesebeobslužných pacientů lze dosáhnout uspokojivé sociální kontinence jen pomocí derivace či exteních pomůcek.

K. Novák

Převzato z
Hanuš T., ed.
Urologie - lékařské repetitorium. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: MUDr. Květoslav Novák, FEBU


Literatura:
1. Nitti, V. W., Blaivais, J. G.: Urinary Incontinence: Epidemiology, Pathophysiology, Evaluation, and Management Overview. In: Campbell-Walsh Urology. 9 ed. Elsevier, 2007, s. 2046–78.
2. Mutlu, A., Teber, D., Gozen, A. S. et al.: A New Posoperative Predictor of Time to Urinary Continence after Laparoscopic Radical Prostatectomy: The Urine Loss Ratio. Eur. Urol., 52, 2007: 178–85.
3. Tsakiris, P., de la Rosette, J., Michel, M. C. et al.: Pharmacologic Treatment of Male Stress Urinary Incontinence: Systematic Review of the Literature and Levels of Evidence. Eur. Urol., 53, 2008: 53–9.

Design and code by webmaster