Detail hesla - Diabetes a dyslipidémie

Diabetes a dyslipidémie



Slovníková definice
není k dispozici


Plná definice

Z dyslipoproteinémií patří do obrazu diabetu tzv. typ IV, tj. hypertriglyceridémie. Pojmy dyslipidémie metabolického syndromu, dyslipidémie obezity a diabetická dyslipidémie jsou si vzájemně ekvivalentní. Současně bývá nižší hodnota HDL cholesterolu a vyskytují se malé denzní LDL. U metabolického syndromu dochází při inzulinorezistenci a při nedostatečném efektu inzulinu k větší utilizaci tuku, stoupají neesterifikované mastné kyseliny, stoupá produkce VLDL, snižuje se konverze VLDL na LDL, je snížena aktivita lipázy, nižší clearance triglyceridů a chylomiker. Typický nemocný s metabolickým syndromem tedy nemá hypercholesterolémii, ale vzhledem k vysokému výskytu familiární hypercholesterolémie a metabolického syndromu je častá tzv. smíšená hyperlipidémie - zvýšení koncentrace cholesterolu i triglyceridů.

Ojediněle uvádí vyšší hodnotu cholesterolu jako součást metabolického syndromu spíše starší literatura. U diabetu 2. typu nekoreluje cholesterol s inzulinémií, ve většině prací nekoreluje ani s BMI, ani s obvodem pasu. Někdy stoupá hypercholesterolémie s BMI k hodnotám mírně nad normu a dále se již nezvyšuje. Ani pro androidní obezitu není hypercholesterolémie typická.

Pro metabolický syndrom jsou typické 4 jevy:

- snížený HDL cholesterol
- přítomnost malých denních LDL částic
- snížené vstřebávání a vyšší endogenní tvorba cholesterolu
- vyšší triglyceridémie 

Snížení hodnoty HDL cholesterolu negativně koreluje s inzulinem. Výskyt malých denzních LDL částic je významným rizikovým faktorem ICHS. Od velikosti LDL částic 28 nm k velikosti 22 nm stoupá riziko aterosklerózy trojnásobně. Malé denzní LDL jsou tedy významným aterogenním činitelem.

To, že inzulinorezistence vede k nižšímu vstřebávání cholesterolu a vyšší endogenní tvorbě cholesterolu, bylo zjištěno vyšetřováním tzv. necholesterolových sterolů (latosterol - intermediární produkt tvorby cholesterolu, rostlinné steroly - sitosterol a campesterol, které se v organismu netvoří a vstřebávají se málo, ale jsou měřítkem absorpce dietních sterolů).

Vystupňovaná endogenní tvorba cholesterolu u diabetu a metabolického syndromu dobře reaguje na léčbu statiny . Proto jsou výsledky statinových studií, např. studie CARDS či ASCOT, v redukci kardiovaskulárních komplikací tak přesvědčivé. Část pacientů, zejména s nízkou koncentrací HDL cholesterolu, profituje z kombinační léčby s fibráty.

K včasné a kvalitní léčbě dyslipidémie zejména u diabetiků je dosud ještě často zaujímán spíše konzervativní postoj. Výsledky velké klinické studie CARDS, která jako jediná sledovala účinek atorvastainu v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění primárně u diabetiků, vedou k dalšímu vývoji názorů na léčbu dyslipidémie u diabetiků. Snížení výskytu kardiovaskulárních příhod o 37 % při léčbě atorvastatinem je v této studii spojeno se snížením koncentrace LDL cholesterolu z 3,0 na 2,0 mmol/l (což je rozmezí dnes deklarovaného pásma normálních hodnot). V primární prevenci se tak cílové hodnoty LDL cholesterolu blíží 2,6 mmol/l a v sekundární prevenci po prodělané kardiovaskulární příhodě 1,8 mmol/l. Dnes se dokonce diskutuje o podávání statinu všem diabetikům 2. typu.

Výhodné je i podání kombinační léčby s fibrátem či ezetimibem. Studie FIELD primárně s diabetiky léčenými fenofibrátem uzavřená v minulém roce prokázala u diabetiků 2. typu snížení mikroalbuminurie a zpomalení progrese mikroalbuminurie do makroalbuminurie o 30 %. Hypolipidemika tedy podobně jako antihypertenziva mohou mít určitý antiproteinurický účinek. Již před více než třiceti lety byly prováděny menší studie s clofibrátem, které jasně prokázaly zlepšení exsudátů na sítnici co do velikosti nebo závažnosti a zlepšení hemoragií. Výsledky studie FIELD tato starší pozorování potvrdily - při léčbě fenofibrátem klesla významně potřeba laserové léčby diabetické retinopatie o 30 %. Léčba fibráty významně redukuje tzv. reziduální riziko, které zůstává přítomno za léčby statinem.

Důležité pro praxi

- pravidelně vyšetřovat lipidogram u každého diabetika minimálně lx ročně;
- lékem volby jsou u diabetické dyslipidémie primárně statiny;
- léčbu fibráty je vhodné indikovat k ovlivnění tzv. reziduálního rizika a ke snížení rizika diabetické retinopatie.

Převzato z
Svačina Š.
Diabetologie - lékařské repetitorium. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: Redakce

Design and code by webmaster