Detail hesla - Adaptace fyziologického novorozence

Adaptace fyziologického novorozence



Slovníková definice
Série změn, kterými se novorozenec přizpůsobuje existenci v podmínkách mimoděložního prostředí. Nejedná se o chorobu, ale o fyziologické děje s programovaným průběhem. Podmiňující je přiměřená adaptace kardiopulmonální. Ve vzájemné návaznosti a podmíněnosti pak pokračuje adaptace termoregulační, hormonální, imunologická, metabolická a funkcí gastrointestinálního traktu.

Plná definice

Adaptace novorozence je podmíněna stupněm zralosti dítěte a průběhem gravidity a porodu.

Probíhá ve 4. době porodní. Základní podmínkou je respektování přirozených anatomických a fyziologických adaptačních dějů a minimalizace tepelných ztrát.

Ošetření novorozence je komplexem nezbytných aktivit, umožňujících nerušený průběh adaptace, identifikaci, prevenci infekce a zahájení kojení.

Novorozenec je pro přežití /a ranou interakci/ vybaven:

Stupněm zralosti fyziologických funkcí.

Reflexy, smysly, nevyzrálou, ale funkční motorikou.

• Schopností ovlivňovat pečovatelské okolí (signály k matce ) a schopností učení .

V rámci časné interakce se spouští tzv. proto-sociální chování dítěte – není-li však odezva od okolí, signály dítěte vyznívají naprázdno. Vzápětí po porodu se asi odehrává jeden z nejvýznamnějších procesů interakce mezi matkou a dítětem. Důležitá je časnost, délka a bezprostřednost prvního kontaktu.

• Součástí rané interakce a adaptace dítěte je kožní kontakt a časné přiložení dítěte k prsu matky. To je zásadní pro správnou iniciaci laktace.

Tempo adaptace je individuální . Žádoucí je dostatečný, nerušený kontakt s matkou. Dítě saje efektivně průměrně až ve 40.–50. minutě.

Význam nerušené adaptace novorozence ve 4. době porodní pro matku a budování vztahu k dítěti: je třeba využít první fáze reaktivity novorozence (trvá od porodu 30 až 120 minut). V té době probíhá velice dlouhý oční kontakt mezi matkou a dítětem, zvýšená aktivita svalová a snaha dítěte o přisátí. Intenzivní výměna signálů buduje systém podnětů a odpovědí mezi matkou a dítětem. Pak následuje úvodní fáze spánku (trvá 30 minut až 2 hodiny). Druhá fáze reaktivity nastupuje za 2–6 hod.

Adaptace fyziologického novorozence by měla probíhat v teplé, měkké náruči matky (otce).

• Po převzetí novorozence z rukou porodníka je dítě položeno bříškem na kůži matky („skin to skin“). Osuší se a je přikryto předem nahřátými plenami či osuškou, celé včetně hlavičky. Obličej je volný. Cípem osušky lze setřít oči, nos a ústa a odstranit sekrety. Odsávat z horních dýchacích cest není nutné.

• V této poloze se provede podvaz a přerušení pupečníku.

• Je sledována správná bezprostřední adaptace dítěte (skórování podle Apgarové).

• Novorozenec je označen na těle matky.

• Kardiopulmonální adaptace by měla pokud možno proběhnout u fyziologického dítěte v náruči matky. Dokončená základní kardiopulmonální adaptace souvisí s ochotou dítěte sát.

• Přiložení k prsu a první kojení se odehrává dle individuálního tempa adaptace a podle jeho signálů. První sání dítěte by mělo být neomezované a dle chuti dítěte opakované.

• Poporodní průběh adaptace sleduje ošetřující personál.

Ošetření fyziologicky se adaptujícího novorozence by mělo být odloženo na dobu po prvním přiložení. Mělo by být omezeno na nezbytně nutné, nebolestivé úkony – vážení, dezinfekce očí, finální ošetření pupečního pahýlu.

• Zápis o provedení těchto výkonů je součástí dokumentace.

• Překlad novorozence a matky na novorozenecké oddělení by měl být společně s matkou a novorozenec by s ní měl nadále zůstat v trvalém kontaktu.

Ošetření pupečníku (Doporučení ČNEOS)

• Pupečník se po vaginálním i operativním porodu přeruší a podváže nejdříve za 30 vteřin (střední délka tzv. opožděného podvazu pupečníku) po vybavení dítěte.

• Dítě je před přerušením na břiše ležící matky nebo je drženo v úrovni srdce matky.

• Placentární transfuze není vhodná u novorozenců s podezřením či průkazem intrauterinní růstové retardace, u dvojčete B, při krevní inkompatibilitě v anamnéze, u dětí matek s diabetem.

• Pupečník se před podvazem dezinfikuje. Používá se Cutasept F/G či 0,5% roztok Septonexu. Roztoky s obsahem alkoholu nebo jódu jsou kontraindikované.

• Podvaz lze provést dvěma způsoby: elastickou ligaturou nebo pupeční svorkou. V hodné umístění podvazu je 1,5–2 cm od úponu na břišní stěně (resp. 1,5–2 cm od hranice kůže u tzv. „kožního pupku“). Řezná plocha se též dezinfikuje.

• Součástí ošetření je kontrola počtu pupečníkových cév, event. přítomnosti dalšího lumen.

• Ošetření pupečního pahýlu se zakončí překrytím řezné plochy dvěma sterilními čtverci (spodní je nastřižen, horní vcelku), pahýl se obrátí směrem nahoru a zakryje se okrajem plenkových kalhotek tak, aby řezná plocha byla vidět.

• Po dobu pobytu dítěte na porodním sále je observace pupečního pahýlu součástí péče.

Označení dítěte s nekomplikovanou porodní adaptací se provede bezprostředně po narození na těle matky nebo v její blízkosti v průběhu prvního kontaktu novorozence s rodiči.

• Musí obsahovat jméno a příjmení matky, jméno a příjmení dítěte, datum a hodinu narození, symbol pohlaví a číslo porodu z porodní knihy. Doporučuje se používat speciální nerozpojitelný plastový náramek . Vhodné je současné označení matky i dítěte. Lze použít i speciální soupravy 2 označovacích náramků se shodným číslem (další prvek kontroly příslušnosti dítěte k matce) pro případ zvláštní situace . Označit nutno i novorozence před transportem na jiné oddělení.

• Pro zvýšení bezpečnosti značení je možno napsat další nebo duplicitní označení přímo na tělíčko dítěte. Popisování dítěte se provádí 0,5% vodným roztokem genciánové violeti na kůži hrudníku nebo stehýnko dítěte po předchozím očištění.

K dezinfekci očí novorozence po porodu se používá O-Septonex oph.gtt.sol., Ivax Pharmaceuticals s.r.o.(adstringentní roztok s mírným desinfekčním účinkem). Výkon lze odložit o 2 hodiny, po ukončení kojení. (Doporučení ČNEOS)

Aplikace K vitaminu je jednorázová (Kanavit inj. sol. BB Pharma a.s.). Injekce se zpravidla podá intramuskulárně do anterolaterální strany levého stehna v dávce 0,1 ml stříkačkou o objemu 1 ml, po předchozím mechanickém očištění a „lege artis“ desinfekci místa vpichu. Injekci je vhodné odložit do doby po ukončení prvního přiložení – do 6 hodin po porodu. (Doporučení ČNEOS )

Kožní kontakt a časné přiložení k prsu zabezpečí novorozenci:

Tepelný komfort, snížení energetického výdeje, stabilizaci vitálních a metabolických funkcí, uklidnění, stimulaci sání, regulaci osídlení sliznic a kůže dítěte bakteriální flórou matky.

V rámci bezprostředního kožního kontaktu se odehrávají nejdůležitější děje iniciace laktace. Ta je součástí imunologické adaptace. Kolostrem dostává dítě od matky humorální (zejména sekreční IgA) i buněčné (imunokompetentní buňky) faktory imunity.

Kožní kontakt je součástí celkového emočního kontaktu. Taktilní a limbický systém jsou těsně propojené. Kůže je hranicí, která dítě dělí od okolí. Prostřednictvím dotyků, pohybu, sáním, intenzivním tělesným kontaktem se dítě prvně seznamuje s okolím. Každý člověk má fixované behaviorální vzorce pro vnímání kožního kontaktu, tyto vzorce se vtiskují během prvého týdne života a v dospělosti se jen obtížně mění. Deprivace kožního kontaktu v prvém týdnu souvisí s dalšími deprivacemi (očního, hlasového, emočního, senzorického kontaktu).

Mateřské chování je pokračováním pevně dané biologické dispozice. V základě je intuitivní a programované, posilované signály od novorozence. Nedostane-li matka nutné signály od dítěte (separace), mateřské chování slábne. U člověka je mateřství velkým dílem záležitostí vůle, emocí a později budovaných psychosociálních vazeb. Matka je k vhodnému chování vůči novorozenci hormonálně predisponovaná. Tato hormonální připravenost však trvá jen krátce – tzv. senzitivní perioda .

Hormony (prolaktin, oxytocin, endorfiny), zajišťující konec těhotenství, porod,
iniciaci a udržení laktace, zprostředkují zároveň vznik pevné biologické vazby matky a dítěte. Novorozenec včasným, individuálně přizpůsobeným přiložením k prsu stimuluje uvolnění těchto hormonů. Jejich receptory má matka mimo jiné též v centru emocí.

V časném poporodním období se vytváří synchronie interakce mezi dítětem a matkou. Stabilizují se funkční signály, posiluje se pocit jistoty obou jedinců, zvyšuje sebedůvěra matky a ladí se pozitivní atmosféra pro další komunikaci. Nerušené sblížení matky s dítětem po porodu je základem pro pozdější vzájemný hluboký vztah.

Význam nerušené adaptace novorozence ve 4. době porodní přímo souvisí s kvalitou začátku života každého člověka:

Časný

• Uklidnění, odpočinek a vlastní tempo adaptace dítěte po porodu.

• Komfortnější kardiopulmonální adaptace.

• Vysoké hladiny prolaktinu a oxytocinu stimulované sáním dítěte zajišťují iniciaci laktace ‏.

• Vzestup kožní teploty matky po přiložení dítěte a stabilita teploty novorozence.

• Hormony, růstové a diferenciační faktory obsažené v mateřském mléce urychlují dozrávání motoriky a dalších funkcí gastrointestinálního traktu.

• Stabilizace metabolismu novorozence vlivem hormonů v kolostru (prokázané vyšší glykemie dítěte za 90 min. po porodu).

• Osídlení sliznic a kůže dítěte bakteriální flórou matky s následnou imunitní odpovědí kolostrem a mlékem matky.

• Dodávka imunologicky významných a protizánětlivých faktorů . Jedná se o specifický sekreční IgA, specifické imunokompetentní buňky a komplex humorálních i buněčných nespecifických imunologických faktorů.

Dlouhodobý

• Správná iniciace laktace a s tím související delší období výlučného kojení.

• Využití zásadního významu vlastního mateřského mléka v tzv. nutričním programování, které může ovlivnit celý další život dítěte.

• Imunologický zisk do doby zvýšení vlastní imunokompetence.

• Kvalitnější navození a upevňování vazby otec-matka-dítě a následné vytváření vztahů.

Převzato z
Bayer M., ed.
Pediatrie - lékařské repetitorium. Praha: Triton 2010
http://www.tridistri.cz


Autor: Redakce


Literatura:
American Academy of Pediatrics, Section on Breastfeeding. Brestfeeding and the use of the human milk. Pediatrics, 2005, 115, pp 496–506
Přirozená výživa novorozence – kojení – hlavní zásady. Metodické doporučení pro ČR.
Neonatologické listy, 2001, 1, s. 11–13.
Langmeier J, Krejčířová D. Vývojová psychologie. Praha: Grada. 1998, 2006
Matějček Z, Langmeier J. Počátky našeho duševního života. Praha: Pyramida 1986
Paulová M. Základní ošetření novorozence po porodu. Návrh doporučení České neonatologické společnosti 2007

Design and code by webmaster