Detail hesla - Atopie

Atopie



Slovníková definice
Dědičně podmíněná dispozice ke vzniku imunologické přecitlivělosti časného typu.

Plná definice

Reakce časné přecitlivělosti je zprostředkována IgE protilátkami , které jsou navázány na žírné buňky a bazofily. Po reakci IgE protilátky s antigenem dochází k uvolnění preformovaných mediátorů ( histamin , chemotaktické faktory) nebo se nově tvoří z lipidů buněčné membrány (leukotrieny nebo faktor aktivující destičky – PAF).

Symptomaticky se manifestuje jako polinóza, některé typy asthma bronchiale, v kritických případech jako celková anafylaktická reakce .

Dědičnost atopie je polygenní. Je vyšší pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte alergických rodičů než u dítěte rodičů zdravých. Riziko projevů alergického onemocnění u dítěte, jehož oba rodiče jsou zdrávi, se pohybuje mezi 5–15 %. Pokud je jeden z rodičů atopik, riziko se zvyšuje na 20–40 %, jsou-li oba rodiče atopici, je toto riziko zvýšené na 60–80 %. Genetická podmíněnost alergických chorob je velice komplexní a genové oblasti predisponující k jejich výskytu se nacházejí prakticky po celém genomu. Geny spojené se zvýšenou predispozicí k alergickým chorobám byly identifikovány na chromosomu 5, 6, 11, 12, 13, 14, 16, 20. Významné rozdíly ve vnímavosti k alergickým chorobám existují v rámci různých etnik. Genetické variace postihující T H 2 cestu signalizace (IL-4, IL-13 a jejich receptory) jsou významnými rizikovými faktory pro vznik atopie a astmatu. Fenotyp pacientů s astmatem a jejich odpověď na terapii (dlouhodobě působící bronchodilatační β2-adrenergní agonisté) jsou spojeny s genetickým polymorfismem β2 adrenergních receptorů.

Nepříznivý vliv alergizujícího prostředí se uplatňuje více v mladším věku. Negativní vliv se přičítá znečištěnému životnímu prostředí a kouření. Pozitivní vliv má kojení. Děti krmené v prvních 6 měsících života kravským mlékem nebo exponované dalším potravinovým alergenům mají významně vyšší riziko vzniku atopického onemocnění.. V posledních letech je diskutována tzv. „hygienická hypotéza“ zvýšeného výskytu alergických onemocnění v populaci. Podstatou je nižší výskyt alergických onemocnění u dětí vyrůstajících v prostředí zemědělských farem s kontaktem se zvířaty v raném věku. Součástí této hypotézy je důsledek změny infekční zátěže populace v důsledku očkování, nadměrného používání antibiotik, a tím tedy změny celkové imunologické odezvy ve směru převahy TH2 cesty. Expozice znečišťujícím látkám zevního prostředí je dalším z faktorů, který se významně podílí na zvýšeném výskytu alergických onemocnění. Mezi tyto faktory patří ozón, výfukové plyny, oxid siřičitý, oxid dusičitý, cigaretový kouř, uplatňujícím se mechanismem je oxidativní stres. Vliv bakteriálních infekcí na vznik a rozvoj alergického onemocnění můžeme přirovnat k dvoustrannému meči. Na jedné straně jejich aktivita v časném dětství může zabránit rozvoji alergického fenotypu u geneticky predisponovaných jedinců (hygienická hypotéza), naproti tomu na terénu již rozvinutého alergického onemocnění může intenzitu alergického zánětu zvyšovat (infekce Staphylococcus aureus u jedinců s atopickou dermatitidou). Bakteriální DNA obsahuje tzv. CpG motiv (sekvence 6 bází DNA), který má významné stimulační účinky pro imunitní odpověď TH1 typu (nealergickou). Tento mechanismus by mohl být cestou, jak bakteriální DNA přítomná v gastrointestinálním traktu moduluje rozvíjející se imunitní odpověď v dětství. Lipopolysacharid – hlavní stavební součást gram-negativních bakterií je přítomen mimo jiné ve vysoké koncentraci v organickém a domácím prachu. Pacienti – alergici jsou výrazně senzitivnější k jeho bronchokonstrikčním vlastnostem ve srovnání s nealergiky. Na druhé straně se uvažuje o protektivním vlivu lipopolysacharidu pro vznik astmatu. Důvodem je zjištění jeho vysoké koncentrace na zemědělských farmách, kde výskyt alergických onemocnění u dětí je významně nižší.


Autor: Redakce

Design and code by webmaster